Safari…se slony ?
Ne.
Safari…s Delfíny ?
Hm…no trochu ano.
Ale hlavně to bylo safari s tlupou 23 českejch zvířátek !
A o tom, jaké byly hrátky se zvířátky, je report vevnitř…
Historii znáte, o té jsem se rozepsal docela dost tadyhle, tak klidně přečíst a pak tímto reportem navázat, chcete li.
Začnu tedy letištěm, a skončím letištěm, protože o tom to celé je, ano ?
Na letišti Vašíka Havla se nám již v pátek večer vygenerovává celkem zajímavá partička lidí. Spoustu z vás znám, protože jste mi prošli rukama na freedivingových kurzech, některé z vás samo vidím poprvé v životě, ale i tak jsem rád, že je nás toik. Bude to řežba.
Odbavováváme se v poklidu, netušíc, že zpět to bude trochu větší HELL, ale vše klape a my to o půlnoci odpichujeme. Staré známé obličeje všude kolem, příště vezmeme nejen svojí lodˇ ale i svoje letadlo, nebo víš co ? Koupíme aerolinky : )
Přílet v poklidu, a na letišti již nás čeká delegát FII Honza Musil, autobus přistaven, blackout, protože je ráno, a už jsme v přístavu a vynadaváme ty batožiny a sápeme se na loď. Tak něco k lodi.
Princezna Basma a 23 freediverů (i s Honzou a Petrou) se sem vejde uplně v pohodě. Prostor ničím nenahradíš, takže kvitujeme macatou jídelnu, tři sun-decky a 13 kajut po dvou lidech – každá se sprchou, hajzlíkem, klimoškou, no prostě perfektní !
Vyjíždíme z přístavu a hned mizíme na první lokaci, na rozpotápění. Dnes už toho o moc víc nestihneme, protože egyptskej uředník byl zaneprázdněn přijímáním uplatku v přístavu a nějak se na nás dostalo až odpoledne : )
Popisovat lokality, kde jsme byli a kolik toho viděli každý den, by nebylo možné, takže to vezmu dle škatulek toho, co jsme dělali.
Korály a bradáči.
Jako hele, už jsem toho taky procestoval s freedivingem hodně, ale tohle safari bylo na život a hlavně korály a podvodní landscape prostě nejvíc, co jsem kdy viděl. Tolik života, nezničené reefy, průplavy, čistá voda, život, život život… Polomáčenky, Bodloci, Napoleon, Ploskozubci, Bělocípáček, miliarda Klipek, Nemíků, Sharktopus, Megapiraňa, Krokosaurus, Megalodon, Varankobra… Prostě zhmotnění všech tvých tajných modrých snů. Světlo v neskutečných barvách a ani jeden igelitovej pytlík. Prostě nádhera, tohleto, a ne, neomrzelo. Dokonce jsem si na jednom vraku, kterej jsme nemohli najít, protože byl tak obrostlej korálama, říkal : To si snad děláš oceáne frdel ? N.Á.D.H.E.R.A.
Jo, a hlavně – Bradáči.
Vraky.
No Honza to má zmáklé, protože přednáška stylu : „Tak se nacházíme na lokalitě, kde bude k vidění jedna ztroskotaná Safari loď, moc toho z ní nezbylo, kapitán najel na útes, a bylo…“ Ticho v učebně, holky se po osbě koukají, a ve snaze odlehčit situaci se ptám Honzíka, zda je možnost si jí proplavat vevnitř. Odpoví : „Ne, předtím než se potopila, shořela a je to teď nestabilní…ale odpoledne budeme na jiné lokalitě, tam se potopila taky jedna, tam to půjde…“ Díky, jsi taktik ! : )
Safari lodě tu teda občas zakápnou, ale aspoň je o atrakci více a hlavně : Přirozený výběr, viď Darwine. Sem tam je nějaká funny, sem tam spíš hardcore, kabely od elektriky a tak, ale vše nám vyvažuje ta korálama obrostlá nádhera, o které jsem psal výše.
Ponory od 5 ti do 17 ti metrů, a neskutečné průplavy a průlezy uvnitř. Zde se selektuje zkušenost starších a nejůžší restrikci prolejzáme jen my dva s Romanem. S ním se mi stejně spolupracuje, to je prostě pohádka. Připlavu, a povídám.
„Vrak, restrikce ?“
„Ano.“
„Minuta uvnitř ?“
„V pořádku.“
„Za 5 nádechů jdeme na to ?“
„Ano.“
Prostě to dostane befelem, a jedem na to. Vraky, a tento především, splnily očekávání…nadmíru.
Skůtry.
Skůtry, s Honzou jsme pro vás vymysleli dva podvodní skútry. Sice to nebylo uplně laciné, ale zábava k nezaplacení. Taky byly v permanenci, dalo se s nimi až do 16O m hloubky takže pohodka pro nás. Já toto moc nevyužívám, protože mám dodneška vzpomínky na Bali, kde jsem na tom jezdil 5 minut v pěkný hloubce a málem mě to pak sejmulo, ale ostatní freečka si je braly na každý ponor. Přeci jen, Potápění Zadarmo – Freediving. Když jsme pak poslední den dělali 2-3 minutové výlety a řítili se ve dvou (utáhne to i 3 freečka najednou) kolem krásnejch věží a jednoho reefu, věděl jsem, že za tohle to stálo.
Delfíni.
Mno, ty delfíni…delfíni…hlavní úkol pro mě zněl jasně : VZÍT Mirlika na DELFÍNY ! Takže když jsme jeden den zakotvili na lokaci, kde mělo k tomuto dojít, a když jsme viděl Mirlisky obrovský kukadla…jak na to koukaj…bylo splněno. Pro většinu lidí byl tohle sice trochu hektický (ne, čekat na nás nebudou) ale krásný zážitek. Tomáš, který neletěl do téhle doby nikdy letadlem a slanou vodu okusil jedině, když chutnal mamky vývar z brambor, mě fakt nabíjel, ta energie která z tebe čišela, hltal jsem jí, díky… Delfíni jsou rychlí, a my jsme pomalí, takže příště všichni monoploutve a nebo 2O skůtrů : )
Hloubky.
Safari říkáte si, jako jasně, tam se hloubky trénovat nebudou…ale to bych tam nesměl být já. Opět mám nějaké nové vybavení, a hlavně mnoho z vás co letělo na Safari, jede se mnou i v Egyptské výzvě – The Arch. Tihle lidičkové měli chuť a my jim poskytli možnosti, jak to tam nafrkat každý den. Přivezli jsme 3 bojky, troje lana, a pouštěli jsme to z lodě. A po Equalizační hodince v jídelně to tam začalo padat.
Míra – 28 na 38m, Frentzel. Honzík, prolomeno skleněné dno – 32m na 38m. Petra Polášková – nemá zatím strop – 42metrů a může hlouběji. Roman Aprias, s naprostým komfortem 41m. Petra od Toma – takže kluci a holky, nemohla ještě nedávno vyrovnávat vůbec a nyní poslední dva dny (jen šnorcheling) no hands – 15m !! A mohl bych pokračovat dál a dál… Z tohoto mám velkou radost, posouváte se, v dálkách, hloubkách, ale hlavně stále s pohodě, žádné křeči, prostě tak, jak tělo a hlava pouští. Na technice makáme. Čísla přicházejí samy…
Kalby.
Myslím, že jsme byli naprosto unikátní skupina – tohle tu ještě nikdo neviděl.
1, Dvě třetiny z vás mi prošlo jogovým a jídelním mindfuckem, hahaha, takže nejíte věci, co vás zbytečně zatěžují – a tím pádem zelenina, rýže, ovoce, polévky, brambory, toto vše mizelo z táců tak rychle, že kuchař nevěděl, co se děje. Honza nás naopak ujistil, že jsme jediná skupina, co po ní zůstává tolik nesnědeného masa a různých smažených motokrosů. Dále profily našich dní vypadaly asi takhle :
6h joga.
6:30 brífing.
7:00 do vody.
8:30 snídaně
9:00 spát.
10:30 brífing.
11:00 do vody.
12:30 oběd.
13h spát.
15:00 brífing.
15:30 do vody.
18:00 večeře.
19:00 kalba.
20:00 spát.
Hahahaha…
Taky jsme byli skupina, co místo obvyklých 20ti barelů vody, vypila mnohem více. Kuchaři nám ostentativně rozdávali na stoly koly,fanty, sprite a podobný pekla, ale my jeli vodu. Honza na nás byl sice připravenej, vzal barelů 30 ale stejně jsme již čtvrtý den byli na suchu a začali žebrat vodu z jiných lodí. To jako fakt. Nakonec jsme vychlastali skoro 1000 litrů vody. Dohromady. Metal. Zato s Fantou by si mohli na konci otevřít stánek : )
Nemoci.
Jako já vím, že nemáte problém, většina z lidí nemá problém, ale musím opt a opět zdůraznit. Kulicha nenosím jen proto, že jsem s ním míň hnusnej, ale taky proto, že mi neofouknout ouška a dutinky. Stejně tak si s Mirliskem nestrkáme ty kapesníky do uší proto, že vás už nemůžeme poslouchat, ale proto, že pak je v zevním zvukovodu sucho, a ne vlhko a tma s teplíčkem, což prostě hnije. Takže pro všechny příště : Po každém ponoru kdekoliv po světě – vypláchnout ihned jemně zevní zvukovod sladkou vodou, jemně vysušit ubrouskem, popřípadě vykapat minerálním olejíčkem, vysušit. Pak nebude problém.
Některé z vás to sejmulo pěkně, ale antibiotika z egyptské provenience zabraly a topili jsme dále.
To Faraon, ten dával. S hrdostí musím říct, že jsme vyžrali Honzovu lékárnu do dna – gratulace a jsem na vás pyšnej ! I já měl svůj den, bez toho by snad Egypt nebyl Egyptem – v podezdření je voda z jednoho „vyžebraného barelu“ od konkurence : )
A okolo vody kompletně.
Jako ano. Tohle byl velký luxus, tedy aspoň pro mě, a co jsem s vámi mluvil, tak i pro vás. Možnost se vzbudit, převalit se přes bort lodi a topit se, je prostě o něčem jiném. Ta barevnost, teplota vody 28stp a třikrát denně změna lokace, to vše v hladině co byla klidná jak na Lipně, a s partou lidí jako jste byli vy ? Nádhera. Skvělý zajištění od Honzíka a Petry, bylo pro mě osobně největší bonus – po třech letech učení freedivingu jsem mohl konečně ve spoustě věcí vypnout, protože tahle dvojka zajistila prostě vše, a vše klapalo neuvěřitelně hladce. Za toto moc děkuji, za všechny moje studenty, Jene a Peťo.
A pak již jen finální „beach“ párty, kde jsme se pokusili podívat lahvince na dno, což se u Havany povedlo, u Slivovice naštěstí ne, i když jsme se snažili, a ráno v sobotu poslední ponor s obrovskýma želvákama a dom. Tečka za tímto týdnem, jak má být.
A co napsat opět závěrem ?
Mno, toto bylo kluci a holky, opravdu TOP z letošního roku. Užili jsme si to s vámi, plnými nádechy a s lehkostí, jakou může dát jen voda. Doufáme že jste si to užili tak, jako my s Mirly, Honzou a Petou – byli jste super parta a já doufám, že se příští rok zase sejdem na egpytském safárku – protože máme chuť toto zopakovat. Sledujte nás, přihlašte se do odběru novinek (hlavní menu, vpravo na stránce) a nezapomeňte, že můžete přijet kdykoliv na opáčko do Liberce do jámy (jen za vstupné 100kč/hod) a nebo na jakoukoliv další akcičku. Máme toho pro vás mnoho…
U nás s Mirly nic nekončí. Protože zatímco vy čtete tenhle report, já připravuji tréningy v uterý v Táboře, ve středu v Praze, a ve čtvrtek letíme na Bali. Tam se s mnohými z vás zase potkáme. Nic nekončí, vše se točí kolem vody a víte co ?
Tak to je správně.
Uvědomuji si při každém vynoření, že je skvělé dýchat.
Při každém freefallu, že se dá lítat nejen ve snech.
A každý večer, že JSTE přidali hloubku našim životům.
DĚKUJEME.
Martin
FII
Martin Cheníček
Freediving Instructors International
PimpYourLife.cz academy
FII Level I instructor
FII Level II instructor
FII Asistant instructor
Pranayama instructor
Advanced safety
CPR, OXY provider
eMail : seven20@volny.cz
Freedive web : www.PimpYourLife.cz
Lifestyle MAG :www.720.cz
Facebook : www.facebook.com/720.cz
Skype : carys720
Martin GSM : +420 777 266 305
Mirka GSM : +420 602 626 184
