Tak jsou další dva dny za námi.
A co my ?
Vyrazili jsme na Manty a propotápěli nějaký ten vráček....
Vevnitř, více akce.
Mantičky…kolikrát jsem tam byl ?
Mno, asi…10x
? možná víc ? Paradoxem je, že prvních deset výletů na mantičky bylo
nejlepších, a pak nás nějak dohnala statistika, asi, nebo co : )
Tentokráte byly vlny velice divoký, takže cesta tam nebyla uplně jednoduchá,
ale to není nikdy – tam kde se stýká teplá moře Balijsmé s Indickým oceánem
to dycky trochu, ehm TROCHU houpá, heheh. Ale tak to prostě je.
Po příjezdu na Manta point je už u některých lidí vidět poměrně veliká kinetóza,
ale všichni jsou stateční a skáčou do vody do rozběsněných živlů, hehe. A ono o
najednou jde. Hledáme, hledáme mantičky hledáme, nikde ani ploutev, krucinál…tak
se odpojuji od skupiny a jdu najít aspoň trochu toho života. A to se daří.
Želvičky, Trnuchy, a spousta legrandy s nima, mno a nakonec i ta Manta se
objevila, takže tohle si mužou aspoň někteří z nás odškrtnout…
Ale ještě nekončíme. Po troše ovoce, kterou někteří opět vyblili hehe jedeme na
další ponor. Loď již nejede proti vlnám a tak neskáčeme do vzduchu, ale poměrně
krásně kloužeme s proudem. Prostě to již šlo dobře. Nakonec kotvíme u
sádek a začínáme driftovací ponor. Kluci choděj skoro do 3Om, já dělám (jsem
již hodně unavenej) poměrně bezpečné 2:30 ponory, a letíme kolem korálů a
kocháme se krásným reefem. Teplota vody je už zase 27, zatímco Manta point bylo
23.
Pohoda.
Nakonec již jen návrat domu a večer znavený do postelí.
Den další jsem udělal s Mirliskem hloubky, tentokráte tolik nefoukalo,
bohužel jsme vyvázanou bojku na cca 60metrech nedokázali lokalizovat. Ale snad
se povede příště. Tak jsme opět najížděl motohodiny na 42 metrové mělčině, ale aspoň
opět o kus dál na rezistencích vůči CO2 – dělal jsem sprinty. Nožky na kaši,
hehe : ) Ale růžový rtíky. Zítra asi bude rest day, cítím že je třeba.
Odpoledne ještě jedeme na náš vrak co máme před resortem, mno a o tom vám
napíšu někdy jindy. Ale fotečky s barakudkama tu nandám, jo?
Tak se loučíme, nahráváme pár foteček a jdeme na véču.
Dobrý dopoledne Evropo, loučíme se z Balíkova, krásně prosluněného a
života plného.
Mar a Mir, Bali
