DOBĚHÁNO.

DOBĚHÁNO.

2. 10. 2016 Blog
Martin
Autor
Martin Cheníček
- Poslední letošní běh
– poslední skupinka běženců
– a třešička na dortíčku u nás vevnitř.

- Díky, moc.



Učím ten běh velice rád. Proč vlastně běh, mohl by si člověk říct, no když je tolik lepších způsobů jak se hejbat.
V posteli, na károšce, nebo třeba v autě či na kole.
Inu, jako, jasně, je to tak.
Ale jen běh, ti přidá lehkost v hlavě – protože jen díky němu se dokážeš svými silami bez vybavení rychle přesunout někam. Je to jakýsi návrat ke kořenům, prostě je to přirozené – stejně tak jako freediving : )
A návykové, když to děláš správně tak i zdravé. A  s lehkostí. A k tomuto mottu kempu jsme si tu s dvaceti běžencema směřovali poslední tři dny.



Jak to u nás probíhá, již bylo napsáno 1OOx. Už jsem vás toho naučil dost, ale stejně, vždy před kurzem a že lichy byly stovky za posledních pár let, cítím jakési vzrušení, jako než se vrhneš ze skály do hluboký vody. Jaký ty lidi budou ? Pujde jim to ? Nebude někdo prudit ? Nebo nebude někdo moc hádavý, egoistický, či prostě jen divný ?
Nikdy to tak není.
A tenhle kurz, snad i proto, že byl letos poslední, byl v partě co přijela prostě a jednoduše – ZA ODMĚNU.



Fakt jste byli super. Nasmál jsme se jak nikdy, proběhl se s partou super lidí, dostal dárečky, večer jsme ogrilovali všechno co dřív lezlo nebo žilo ve skleníku, a proběhali lesy Ralska. Opět je tu za 2,5 dne 30km a jak  ! Dokonce jsme i zavedli mechanismus Petra Heiníka : „Když uvisíš…“ a poprvé jsme zkusili i hledání ztracenců po lesích vojenského prostoru.
Vedli jsme debaty o obuvi, tréningkovách konceptech, stravě a běhách do kopce, z kopce, kadenci, kyčlích, hlavě, psychologii i výživě pro běhání.
Dělali jsme toho moc. A stále na nás svítili sluníčko, vjakési korespondenci s tím, jak jsem se cítil já a Mirka. Skvěle. Slunečně. Běžecky.



Jako hele, fakt jo. Ne, víc toho nenapíšu, protože ti kdo tu byli, tak ví, a ti kdo ne…by zbytečně upadli do deprese, že tu měli být. Takže tak.
Jediné co snad bych ještě dodat, je :

Děkujeme. Přidali jste běh s lehkostí do svého života. A byla tu s váma radost být.

My
Vám
děkujeme.

Jako fakt, upřímně, narovinu, bez kliček a klišé.
Díky.
Martin a Miri

A kdy bude další ?






Martin
Článek pro vás napsal
Martin
Více článku od autora

Jsem Martin Chenicek, a freedivingem se zabývám již roky. Prošel jsem si za svůj život mnoha sporty na vrcholové úrovni, plavu maratony, běhám kolem 100 km týdně, lezu po skalách, závodil jsem 10 let na snowboardu a sjezdovém kole, skáču z letadla a jezdil jsem závody na silničních motorkách. Jsem člověk, který sportu a jakékoliv činnosti v pohybu, dává ve svém životě první místo.

RYCHLÝ KONTAKT