Tak jo, jsme tu na Blue Hole, v Egyptě…a před třemi dny jsme skončili kurzík, a tak si o tom něco napišme a na fotečky koukněmě, ano ?
A kdo chce, tak uvnitř je více akce :




Omáčku, Martine, napiš omáčku !
Jak jsme se rozhodli, jak jsme jeli, atd…
Ne, jinak.
Obrazy. Budou to obrazy. Co utkvěly. Tady, jedeme :

LETIŠTĚ.
Všichni se scházíme v pohodě. Všichni vlastně ne. Jeden student nám usnul. Ne doma, na letišti. No a jak si tak bůval, jako bábetko, tak ho okradli. V kompletu. Takže nemá pas, papíry, prachy, letenky, nic…takže mise Arabákov končí už tady. Ach jo. Co to toho plyne ? Nikdy neusínej na letišti : ) Stejně jako se nikdy neshybej pro mejdlo ve sprchách. Atd. Pravidla. Těžce vykoupené. Drž se, Viktore…
My nesolidárně letíme dál.

EGYPT.
Jo, vše klape. Kontroly nuda, příplatek za 3Okg zavazadlo navíc 45 euro, jo, to chci. Čeká na nás Mohamed bo Ahmed nemá asi čas. A jedeme. Pickup velkej, dodávka, poušť stejná, vozový park policie klasicky vyžilý, samopaly poškrábané, leč vidíce prostřílené značky okolo, funkční.

UBYTKO.
Už jedině Mohamed Hassan ! Protože tady je to fakt doma. Bydlíme na střeše s Miri, naproti Petr a dole zbytek : Klárka, Ivča, Žittos, a Wojta. Nu a jsme parta k pohledání. Protože hned první den večer, zaháníme klasicky faraonovu pomstu, po večeři pravou českou slivovičkou, ladíc brífink na další dny. Viktor chybí. Gin se nedá pít. Slivovice na hrad  !



POTÁPKO :

Den první :
Beru všechny na Lighthouse, kde si děláme depíčko a objednáváme čajíky, ladíme výuku a strečink a snažíme se zrušit duckface častým otáčením obličejů ke slunci, což se moc nedaří, viď, Miri. Den první jdeme rozpotápět. I kluci jako Židos a Vojtík maj jasnej plán : klid, bratři, 20 jasný ? A tak to tam foukaj, a já se věnuji ostatním. Máme práce až nad hlavu. Vyrovnávání jde. Sice někdo dělá kotrmelce, ale jde.
Den druhý :

Jedeme 25m, není na co čekat. Hodláme to posouvat max o 5m níže/den. Holky překvapují a zlepšují techniku zanoření každým ponorem. Ladíme i face-to-face sestupy, kde si hrajeme hru – „napodobuj instruktora“ což má kýžený efekt a prolamujeme psychiku hloubek. Odpoledne již freediving na reefu, kde se aplikují věci na hloubce u lana nacvičené. A najednou, to jde.
Den třetí :
Dneska plán 30m a jako, jedeme podle plánu, plníme na 1OO procent. Vzory dní se začínají zajíždět. Ráno cvíčo, pak Lighthouse, pak odpočinek, pak plány opačko, pak výdechovky a strečink, do vody na deep trainink, pak odpočinout, a opět do vody na freediving. Není na co čekat. Dokud je síla, topíme. Opět jsou tu posuny, a lokalita začíná být mělká. A hlavně, aby něco viděli, jedeme zítra na Blue hole, jasný ?  Večer obžerství u Hassana a šlaftruňk již klasikou.
Den čtvrtý :
Blue Hole. Ať tu nejznámější díru na zemi vidějí na vlastní očička. Takže frčák tam, AquaMarine, co jiného, pelešárna kterou navštěvujeme pokaždé, Ali, a surface lajna s deseti bojkama (trénuje se tu na competition 12.4) a na dvou jsme my. A opět o něco hlouběji, dáváme dnes plán 33m a Žittos i Vojta to tam sází. Petr Ž. je vůbec démon. Nasadí, a jede, v takový pohodě…že se jeho přání na zítřek (přání je posunout dnešní PB z 33 na zítřejších 36m) nebojím ani trošku. Odpoledne po výborným specialtea jdeme na bells. Padám si tu díru a pak ještě valím jeden ponor hlouběji. Jsem trochu unavený, protože mám denně cca 40 ponorů ale valí to. Takže gut. Blue hole se líbila, ale večer, žerouce v FreshFish restaurantu, si říkáme, že poslední den budeme zase tady, před Lighthousem.
Den pátý.
Lighthouse. Jako, zázemí horkych sprch…jako jo, no, proto tam chtějí všichni být.
A plán je :
Žittos hloubky max PB :36m.
Ivča valit to tam na pocit co to hlava pustí.
Petr udělat rekord.
Wojta NCAP.
Klárka aplikovat vše naučené.
Realita ?
Kopíruje plány.
Petr nachází systém, udělal kus práce a myslím, že nepřestávat v tréninku a bude to max.  Věřit si, holčí, věřit si – a půjde to megahluboko. Klárka, naprosto super. Technika super a hloubka pecka ! Od Chorvatska uděáno kus práce, obrovský kus ! Vojta, zůstává ještě další dva týdny a vypadá to dobře. Jdem dál a hloub, 36 tam frknul jak nic. Žittos naprostá pecka, pryč je nevyrovnanost a problémy s dutinami – jedeme a nejsme zdaleka na dně. 36m a pbčko o 6m hlouběji, ale v jakém komfortu !!! A nakonec Ivy. Ivanka ty jo, tak to je posun. 23m, po bazénovém Pool only, ehm, prostě super. Ostatně jako Petr. Kluci, holky, ty hele, prostě, vykonostně…pecka.



A jinak ?

Hm…asi bych řekl, že naše skills session, jak je děláme s Miri, mají asi největší možnost vaší evaluace a jsou pro vás největší výhodou. Nedozvíte se sice standartizované systémy výuky, ale zase ladíme vše více individuálně, a já si myslím, že to je obrovská výhoda. Tenhle ladí Mouthfill, tenhle techniku zanoření, ale jeden se učí od druhého, a cílíme to na každého dle jejich nedostatků přesněji než na kurzech. Efektivněji. Mě to takhle, prostě, baví. A moc.

A co napsat na závěr ?

Mno, jako tahle parta byla fakt osvěžující. Po pár lehce stresujících výletech co jsem poslední dobou zažil, mě tohle obrovsky nakoplo do dalších akcí pro vás. A proto během dalšího týden vypíšu to, co ještě zbývá letos udělat. Malta katamaran valhala (už jen jedno místo zbývá, ehm) Běhací kemp. Mexico. Filipíny. Jako, plány jsou a já…


JE
CHCI
DĚLAT
S VÁMI.


Jako, jo.

Díky moc.
Martin,

FII - FREEDIVING
INSTRUCTORS
INTERNATIONAL