Tak jsem si řekl, že bych vám měl napsat o tom, jak vypadá takovej obyčejnej pracovní den tady na Bali. Abyste si nemysleli, že si tady flákáme šunky !
Dřeme jak koně.
A tak jsem vám o tom napsal...
O obyčejném, pracovním dni.
Takovém, jako je každej druhej.
Práce je práce.


Takových obyčejných 24hodin...jeden den - inside.


Víš, vezmeme to popořádku...
Tak se vzbudím ve 4 hodiny ráno, protože nějak nemohu spát, jdu tedy ven, sednu s k moři, čtu si s čelovkou knížku a přemýšlím, nad tím kde končí a začíná moře...

Kolem 5:30 začíná svítat, a tak si beru monoploutev a jdu si hrát do oceánu...vidět tam to šero, měnící se pomalu v den, je užasné. Hladina je jako zrcadlo, a já vím, že dneska to bude tvrdej pracovní den.

Takže když konečně vyjde mozol, a že dnes vaří už od 6:23 tak je třeba začít snídaní, v níž si naložím dvě misky těch nejštavnatějších melounu, papájí a ananasů a zaleju to černým čajem s limetkou...


V 7h ráno skáčeme do autobusu a já si dávám na hlavu sluchátka a následující hodinu poslouchám Zrní a cesta příjemně utíká. Ani nestačíš hodit čelo a jsi v PadangBai, odkud odjíždíme lodí do práce.

Loď je pěkný hovado, s třema macatejma merkurákama, který to uměj hodně roztočit, a sáhnou si samo na pěknej litr benzínu, ale když stojí 10 kč, kdo by to řešil..



Polkneš růžovýho kámoše Antima abys neblil jak Amina a za 30 minut přilítáš do Indického oceánu. Místo dění máš před sebou. Pohraješ si s kamarádem ve Scuba S/M postroji a pomůžeš mu s odchodem do práce.



Pak začne tvoje dřina. Topíš s Mantama, šnorchluješ a v ruce držíš kameru, a natáčíš sebe, tvorečky, kamarády a modré hlubiny. Je to děsná dřína, fakt. Uplně se z toho zpotíš, takže pak vylezeš z vody, a že leje, ti ani nevadí, a hlavně, ten pohled a hladinu zespodu, když padaj kapky, je božskej.



A takhle to jde celej den. Člun, skoky přes vlny až kýl praští, letadla pod vodou, lety nad vodou.



Mno, a pak přijedeš v podvečer zpět do místa bydliště. Tvrdá práce ještě nekončí ! Jdeš si s kamarády zacvičit a zaposilovat, a protože jsi tady  Fitness velitel, tak jim můžeš strašně nakládat, cože je obrovská dřina, hehe.

To mě baví.

A pak se musíš jít teda najíst, další obrovskej průser, protože jsou tu horně velký porce, a musíš to celý sníst, že jo. Mno, jak řikám dřina boj, dřina boj. Káva a pokecání s kamarádama s lidičkama z resortu.

Nakonec si tu tak sedíš, je 22h a řikáš si - "KURVA, MY JSME SE ZAS NADŘELI." Makačka to byla. A co vy, jakej byl váš pracovní den ?
Nechcete nám o tom taky napsat ?

Očekávám pozitivní ohlasy ve stylu - "soucítím s tebou, jak dřeš !"

Díky za pozornost.
Martin Čárys,
Bali, Indonesia.