Měl jsem tu teď 14 ti denní kemp freedivingu u nás na
ostrově VIR, a protože jsem se tu hodně naučil především díky tomu, že u mě
bydlely dvě holky, mám tu shrnutí vevnitř. : )
Hele, tak začal bych tím, že to bylo super. Byli jsme skoro každý den na vodě
(jen dva resty dny) a vy, co už jste sem přijeli, jste byli velezkušení… Skoro
bych řekl, že už nebylo co učit, ale to není tak úplně pravda.
Čím zkušenější a silnější (mohl bych napsat hlubší) freediveři jsme, tím víc
problematická je absence holistického přístupu k tomuhle sportu. Tudíž
pohlížení na freediving jako celek, kde se vše sbíhá. Jsou instruktoři, kteří
vedou své studenty k fyzické dřině, jsou instruktoři, kteří se zasekli na
„pránapřístupu“ k freedivingu a kladou ho na piedestal konečného výkonu.
Metrů. Sekund. Čehokoliv.
Nebudu se tu plácat po zádech jak skvělej je můj přístup k věci, jen se
vám tu snažím říkat obecné pravdy, učit vás přemýšlet o svém směru ve
freedivingu, s následováním určitých neoddiskutovatelných pravd. : )
1, pokud jste sem nepřijeli flexibilní, tady to nezměníme.
2, komunikujte se svým tělem – NIKOLIV HLAVOU!!! a dělejte to neustále.
3, hledejme způsoby jak dál, ne příčiny proč ne.
4, méně znamená více.
5, nikdy nevyzevlete trénink Safety a jeho opakování na konci každé session.
6, posilujte SLABÉ stránky a udržujte SILNÉ. Jen tak dojde k rozvoji
aquatických schopností.
7, nejdřív SOUSTŘEDĚNÍ. Pak RUTINA. Nakonec přijde konečně AUTOPILOT.
8, Každý ponor trénujte jednu věc. Přemýšlejte nad ní.
9, Následujte CBSGONE, vnímejte se.
10, Když to nejde, o nic nejde, je další den, Freediving by měl být hlavně
zábava.
Je pro mě vždy zajímavé pozorovat, co s vámi tohle všechno dělá. A se
mnou, to je jasný. Jsou dny, kdy jde vše hladce, jsou dny kdy ne…to je
normální, o tom je ta věc který se říká život. Jeden den špatně spíme, druhý
den je moře jako sklo, ale ono to nejde, a jindy fouká a do vody se nechce, ale
přesto to tam padá, nebo stačí posunout ranní jogu o 30 min a energie stoupne
jak po zdlábnutí třech čízkejků.
Co je ale obrovským přínosem těch všech věcí co se tady učíte, je že s tím
PRACUJETE. To je to co se tady vlastně učíme, strašně bych chtěl aby jste
jednou vnímali freediving tak jako já, jako cestu jak „Add depth to your life…“
a jeho prostřednictvím se NECHALI učit od největšího učitele – Oceánu, kterej
nám vlastně dal život. Já jen interpretuji do slov to, co k nám přichází
formou vjemů.
Otvírám a zavírám šuplíky ve vaší mysli, snažím se vám ukázat všechny ty
aspekty tohoto sportu. Třeba i jak tvrdě makat. Naopak, jak makat méně a víc
myslet. Nebo vás motivuji do hloubek. Podporuji když vidím že to nejde. Ano, i
zatlačím, když sami stojíte proti skleněnému stropu (dnu) vašeho výkonu.
Praskne. Jdeme dál. Jak makat méně tvrdě, ale efektivněji. Chytře.
A vy, se necháte.
A to je to, co je pro mne, nejvíc. Ta důvěra, kterou od vás mám, je to
nejcennější co může člověk dostat. A vy jste jí dali, a já jí snad nezneužil :
) Prostě vzpomeňte si na dětství, když vás otec mlátil že jste přišli pozdě
z diskárny : „To je pro tvoje dobro, holomku !“ Hahahaha.
No a nejen já vás, ale i vy jste mě něco naučili. (Nebo spíš
bych napsal hlavně vy dvě Andrejky, NAUČILY.)
Díky za super 14 dní a moc gratuluji ke všem těm PBčkum, co jste si tady
udělali. Vy všichni. Někdo se posunul v metrech, někdo udělal Personal
Best v hlavě…
Především gratulace holkám, protože je poměrně málo lidí, co potápí pod 40m,
z řad studentů – a vy to tam holky sázíte. Je to užasný, a já vám moc
gratuluji !!!
BYL TO JEDEN Z NEJPŘÍJEMNĚJŠÍCH KEMPŮ CO JSEM V ŽIVOTĚ ZAŽIL, OPRAVDU
ZAVLÁDLA POHODA. A i to, udělalo čísla. A to je vše. Vlastně ne, ještě něco : )
Citát týdne.
„Tahle session mi sedla jak první malý pivo.“ Andrejka.
Jo, takhle mi to tady s vám sedlo.
Díky, a určitě, brzy, se potkáme zase.
Protože u mě lidi nesejdou z mysli, když sejdou z očí.
DĚKUJI.
Martin,
FII instruktor since 2013.
