Malta vraky a jeskyně REPORT

Malta vraky a jeskyně REPORT

4. 10. 2020 Blog
Martin
Autor
Martin Cheníček

Jsme zpět z Malta výletu, a na mě je abych celou akci zakončil nějakými těmi větami, s obrázky, co řeknou víc než věty. A tady to tedy je, report o tom, jak jsme nedýchali pod hladinou ostrovu Gozo, a Comino…


Maltský výlet jsem začal mít v hlavě již dva roky zpět, kdy jsme udělali naprosto otřesnej trip na lodi Valhalla, což je věc na kterou nechci ani vzpomínat, haha. Větší vrak na vodě jsem ještě nezažil a kapitán Mára nebyl zrovna esence pohody a vstřícnosti. Nicméně Malta nabízela hodně, žil tu kamarád Pavlík, vraky byly super a tak jsem se rozhodl, že Maltu udělám znova, ale už ne z lodi.

Logistika výletu dostala konkrétní obrysy, pronajal se veliký farmhouse pro 16 lidí a domluvily taxidodávky pro stejný počet na lokality, a nějaký ty pronájmy lodí, trajekty, a samo lokace, a bylo to. Se vším mi moc pomohl Pavel, za což bych mu chtěl poděkovat, protože je to defakto poprvé za 10 let, co jsem nemusel dělat veškerou logistiku sám, a ty voe, Pavle, fakt jsem si tu tvou pomoc užíval.
DÍKY.


Nakonec se nás dalo do kupy 14 a byl to ideální počet, protože Covid Shit udělal novy pravidlo, že na lodi nás muže být 15 i s kapitánem, což jsem si odfoukl.

A letěli jsme.

A jak bylo, co napsat víc než řeknou obrázky ?

Tak jedeme :

Jeskyně :
Hele, Malta je prostě prostřílená jeskyněmi : kam ploutev zanoříš = tam díru objevíš. Od profláklých děr typu Blue Hole, přes Santa Maria Caves až po různé další reefy, kde jsme bouldrovali po stropech, a hledali, kde nechal tesař díru ven, až po situace typu : „Je tam díra ale radši v ní nedýchám, páč nevím zda je to košér..“ jako třeba s Janem. Po dlouhý době jsem taky měl skupinu velice zkušených freediverů, kdy jsem se nebál se s nima pustit do pořádných orotodoxů.


Vraky :
No tak na Maltě snad ztroskotalo úplně vše co plave, hele. Od tankerů, před Patrol Boaty, až po malý prdky tam toho leží opravdu desítky. A my jsme to vzali od nejmenších a nejmělčích, až po největší a nejhlubší. Um Farad byl fakt masakr, to už dynamikou nedáš celý, má to přes 100m a je to magie, až po hodně hlubokej P 29, kam se dalo dokopat a následně vyhrabat díru na dně i v 37m.


Výkony :
S Honzou a Mattim jsme se předtím neznali, a tak tyhle nepopsaný knihy docela svýma stránkama překvapily. Četlo se to samo, a byla to zábava. Matti chodil no hands, za což jsme ho měli chuť večer svázat a mučit, páč jsme mu to záviděli, a Jan tam sázel ponory přes dvě minuty úplně běžně, a jak se to motá kolem 2:30, tak to už se někam podíváš, jak říkám. Mára se rozpotápěl jak zamlada, Vojta standart, chybí mu nějaký ty naše Egypty, vid, Vojto, Lucka bojovala s ušima a byla statečná, moravská parta jela svoje monofin pecky a Hanka rozchodila uši, za což si prý připisuje zásluhu Petr, kterej byl nadrženej na freediving víc než pedofil na nový dětský hřiště, Deniska nastartovaná jak Tatra, Kája standartně NaPoHoDu.. A naši bratja zo Slovenska ? Rasto je zlatej, protože se pořád kouká po všech a všem a ja vím, že když se vynořim z filmovacích ponorů a kouknu okolo sebe, tak Rasto na mě čumí a chce signál. Stefko jel ako divá sviňa a Miki jede objemovku, jako celý léto, díky a srdíčko Slovákům.


Podmínky :
Bezesporu největší masakr co jsem kdy zažil byl na Blue Hole, kde jsme po vyplavání u Innersea zjistili, že se hladina dme o cca 2-3metry a roztříštěný vlny dělaly z freedivingu pořádnej FreeDying. Jinak krom tohodle excesu, který jsem rád že všichni přežili, jsme měli bez proudů skoro všechny lokace, ano, trochu to vlnilo a blila jeden den asi polovina lidí, ale to tak nějak k tomu našemu sportu patří. Voda byla sem tam s viditelností přes 30m (např P 29 vrak) a fakt je Malta čistá, moře modrý, a mokrý.


Socializace :
Hele, komunita mi byla vším už když jsme v roce 1995 jezdili na SPC kempy do Mayerhofenu, a muj přístu k freedivingu je přesně takový. Nejen že jde o to, co potopíš, a na jak dlouho jsi dole, ale i o to, abychom si to užili jako parta, společně vypili flašku vína, poblili se z bortu lodi, cokoliv, prostě vše tak nějak dohromady. A to jsme tu dělali, a to dva lidi, trochu sblíží, že jo, když si blejou za krk :)
 Bylo s váma peckově, díky za tu pohodu…



Malta prostě stála za to, a protože teď Covid neví co udělá, počkáme na další rok, a Maltu znovu uděláme. Posuneme se na Gozo, vymyslím zase něco novýho, a do té doby se budu těšit na další akce s vámi.

Páč nejde ve finále o to, kdo hlouběji a déle, ale o to, že potápíme.

Moc vám všem děkuji, že jste s námi jeli, bylo to opravdu povznášející, a já tímto ukončuji letošní trochu zvláštní sezonu freedivingu na otevřené vodě. 4 mesíce v Chorvatsku, týden na Maltě, a musím napsat, že mě to pořád baví.

Díky vám.

Ma a Mi,
budou brzy hodně někde.
S vámi.

Děkuji

Martin Cheníček
Fii instructor 



Martin
Článek pro vás napsal
Martin
Více článku od autora

Jsem Martin Chenicek, a freedivingem se zabývám již roky. Prošel jsem si za svůj život mnoha sporty na vrcholové úrovni, plavu maratony, běhám kolem 100 km týdně, lezu po skalách, závodil jsem 10 let na snowboardu a sjezdovém kole, skáču z letadla a jezdil jsem závody na silničních motorkách. Jsem člověk, který sportu a jakékoliv činnosti v pohybu, dává ve svém životě první místo.

RYCHLÝ KONTAKT