Ahoj kamarádi, tak je tu konec roku, a začátek nového a na mě je, abych to tu nějak zhodnotil, napsal vám co bude, vypsal co bylo, a vlastně…to celé nějak zakončil, a bude to konec bez konce, nebojte se.


Když jsem před rokem 12.prosince 2021 klečel v kosodřevině lesu Ralska po jednom výběhu a vykašlával si plíce, napadla mě tahle celá myšlenka – proč vlastně dřu jak šílenec a krom lepší fyzičky to nemá žádný přesah ? Jasně, hrozně mě to baví, určitě, ale, přeci jen, jaký to má celý vlastně smysl ?

Tenkrát byla asi ta první myšlenka. Dyť mám v přátelích několik tisíc sportovců, proč nestvořit projekt, který nám umožní nejen porovnávat svoje výkony, ale třeba i naše výkony proměnit, pokud budeme chtít, v pomoc bližním svým ?

A bylo to tu. Zatímco jsem tam pomalu popadal dech, a uvědomoval si, že máme doma nově narozenou 4 denní holčičku, zdravou, krásnou, a že máme obrovské štěstí, a že jiní nemají…a projekt začal mít první obrysy, které pak nabývaly konkrétních myšlenkových forem při výklusu cestou domů, jež se změnil brzy v běh, protože když máš nápad, za realizací pospícháš…

Vypsal jsem projekt, který jste teď 12 měsíců sledovali. Na jeho začátku jsme plošně pomáhali 10 ti nemocnicím v ČR a jejich hematoonkologickým oddělením, následně jsem zavzpomínal na brigády na LDN a změnil tuto pomoc v pomoc starým lidem, a na posledních 3 měsících jsme se v donacích zaměřili na konkrétní děti, které mají těžký úděl.

Nic z toho, by nebylo kdyby nebylo vás. Vás, co jste běhali, jezdili na kole, běžkách, chodili, bruslili, sjezdovali na sjezdovkách, nebo jen prostě chtěli přispět jakoukoliv formou, ne jen formou vypsaných sportovních kilometrů přetavených v koruny. (1km = 1kč na projekt). Nemohu dostatečně zdůraznit, jak si jakékoliv vaší částky (přišlo třeba i „jen“ 12 korun, jenže když vás přispěje tisíc, je to najednou spousta prostředků). Za ty, co jste s námi v rámci projektu sportovali, ale neměli peněz nazbyt, jsem přeměnil vaše kilometry na koruny já.

Za to vše děkuji, protože jak již jsem psal, tenhle projekt neměl být o tom, kolik se vybere, ale o celém tom procesu změny v nás. Však jsem o tom psal všechny ty texty, které jsou nyní shrnuty tady u mě v článku, měsíc po měsíci. A my jsme nyní najednou jiní lidé, více se zajímající, více hledající, více zdrojem věcí a hybateli změn okolo nás, změn v dobro.

Za celou tu dobu se vybralo neuvěřitelných skoro 400.000,- které se rozesílaly, a stále rozesílají potřebným. Hej, brácho, to je naprosto hustý, ne ?

MY JSME DOKÁZALI JEN TÍM, ŽE JSME SPORTOVALI A BAVILI SE, ROZPOSLAT POTŘEBNÝM BLIŽNÍM SVÝM 400.000,- a za vším byla jen myšlenka, tenkrát v tom lese.

Vy nemáte husinu ? Já jo. Protože myšlenka, je hybatelem činu, čin je manifestace života, život je pohyb, pohyb je najednou i myšlenkách, už nestagnujeme ve svém habitatu zavřeni ve svém světě našich bolístek a komunit, najednou jsme prorazili nějakou tu bariéru v našem vnímání světa. On je velkej a dobrej a my jsme teď zvláštně jiný - větší, lepší. Jsme ještě víc dobrý. A jsme zpět v těch myšlenkách…

Strašně bych chtěl teď a tady všem najednou takhle veřejně poděkovat. Myslel jsem, že budu každého z vás vypisovat, a děkovat všem co přispěli, ale nakonec to neudělám. Protože někdo prostě byl s náma jen v té hlavě, třeba nepřispěl nic, ale sám poslal jinam. Nebo se díky našemu projektu zúčastnil projektu svých vlastních. A bylo i mnoho z vás, co projekty vytvořili, během téhle doby. ŠÍŘÍ SE TO, a o to mi šlo.

Pokud jste dočetli až sem, cítíte asi něco jako já. Pocit dobře vykonané práce na svojí duši. Projekt nebyl jen pro ty nemohoucí nemocné děti s rakovinou, pro staré lidi na LDN, byl pro nás všechny. Všichni jsme na něm profitovali.

Co bude dál…

Chtěl bych naposledy požádat, kdyby jste chtěli, o poslední příspěvek za vaše naběhané korunokilometry za prosinec, a tím to ukončíme. Já posílám, jako vždy, protože jsem iniciátorem výzvy, plošně 5000,- protože vím, že mnoho z vás prostě poslat nic nemůže…

Ukončíme ?!? Čtete dobře ?

Ano.

Všechno jednou musí skončit. A nyní končí v tomto projektu jedna věc. Tou věcí jsou finance. Zatím nejsou třeba. Na transparentním účtu projektu 2701915181 /2010 je nyní přes 120.000,- korun a já stále budu pečlivě vybírat konkrétní děti, na které naše pomoc půjde a o všem budu stále informovat na stránkách projektu na facebooku, ale vy již nemusíte nic posílat. Zatím není třeba. Budu rozposílat tyto naspořené peníze, vaše peníze, naše peníze pořád dál.

A co se bude dít ještě potom ? Třeba brzy peníze dojdou. A pak vás, moji milí kamarádi, přátelé, lidé České republiky, opět třeba povolám do zbraně. Možná pak zase nazujeme boty na běhání, vyndáme kola z garáží, obujeme tenisky a vyrazíme vysportovat zase nějaké ty korunokilometry pro ty z nás, kteří mají v životě méně zdravotního štěstí a svobody pohybu.

Moc vám všem děkuji.

Pokud i tak chcete být stále donátorem projektu, mám samozřejmě návrh. Klidně zřiďte trvalý příkaz na 50kč měsíčně. A nechte to chodit. Všem vám mohu slíbit, že já hledám skoro každý den někoho, komu pomoci. A o všem vždy informuji…však víte.

NEMOHU DOSTATEČNĚ ZDŮRAZNIT, JAK SI VAŠÍ POMOCI VÁŽÍM. Jste úžasný, lidi.

Martin, děkující vám.

PS: Dneska jsem udělal na druhém konci světa (nebojte, ne za peníze projektu, to bych si NIKDY NEDOVOLIL, ostatně od toho je to transparentní účet) párty pro děti z indonezské vesnice Kubu – napustili jsme jim bazén u mě na Bali, nakoupili jídlo a tyhle děti, který díky absenci turismu a příjmů jejich rodin, si u mne udělali krásný den – je nový rok, snad budou i ony mít krásný nový rok.

Myslím že to by ode mne stačilo.

Trochu radosti posílám, jako poděkování, vám všem.

Martin

hybatel projektu lidu české republiky #movefortheirlivestwelve