
Tak
se vám hlásím z roadtripu z Malediv, ne, nejsem ještě doma, pořád tu
sedím pod palmou a ťukám tyhle řádky, o tom jak bylo, (a že to bylo epic,) se
dozvíte v následujícím reportu. Tak se pohodlně usaďte, a jdeme na to…
Maledivy jsem udělal místo jarního Bali u mě na TheOceanFreediveResortu, který jsme stran restrikcí korony ještě nemohli otevřít (ALE TO SE TEĎKA ZMĚNILO A BALI JE OPEN NA VISA ON ARIVAL!!! Více o tomhle později)..
Ve spolupráci s Ivčou (moc děkuji !!!) a Lindou jsme dali do kupy vše potřebné, pojistky, plán, lokace a termín a frrr, než jsi se nadál, seděl jsi v obřím letadle od Emirates směr Dubai – Male. Po příletu klasická facka, vedro jak prase, ale co chceš, zimu jak v ČR, Martine ? Tak nemektej, skoč do koupáků a nasaď letního kulicha. Maledivy právě začaly.
Hned první den při rozpotápění potkáváme pár maličkejch Blacktipů, takže avizovaný žraloci tu vopravdu asi budou, dyť jsme stále jen v přístavu. Viditelnost je ale na levelu „přístav“ takže jsem heppy jak dva pomeranče, když druhej den ráno padáme směr open sea.
Následující dny se přesouváme na 3 lokality denně, nikdy neopakujeme to co jsme již dělali, a jedeme v totálním ortodoxu :
6:00 Good morning
6:15 protahovačka
6:30 Brifing – a do vody.
8:30 snídaně
9:00 spánek č.1
10:00 Good Morning 2.
10:01 Brífing a do vody.
12:00 oběd
12:30 spánek č.2 –příprava na hlavni spanek dne
15:00 Good Morning 3.
15:01 Do vody.
17:00 z vody – večeře – a někdy, ještě nočák aby se člověk připravil na hlavní spánek dne.
Prostě esence freedivingu, žereš, potápíš, spíš. Asi napíšu konkurenční knihu (Jíst, spát, milovat) : „Žrát, spát, potápět“. A propo, už vím jak pojmenuji tenhle článek…
A jaké byly lokace, a co jsme viděli ? Lokace byly boží a viděli jsme toho hafo. Haha. Byli jsme na 5 ti hlavních atolech, a pod vodou zažili snad všechno. Manty, žraločí miminka, Siby, Napoleony, mnoho druhu bodloků, chobotnice, naprosto super sépií rodinku, murény, a mnoho dalších podmořských kreaturek.
Ponory byly vesměs v proudech, ale nic zásadního, kromě jednoho nebo dvou ponorů, kde to bylo fakt masakrální – 2m/s už fakt neukopeš. Co jsem fakt vůbec nepochopil, bylo počasí, ani jeden den jsme neměli vlnky (schválně nepíšu vlny, protože nebyly ani ty vlnky). Prostě moře jako sklo, a teplota vody 31, jak nahoře, tak dole (pod 25m pak klesala na 30stp, průser)…
A jak jim to šlo ?
No, Scuba a Freediving safari boat jdou dohromady, ne že ne, prostě se dá. Vždycky jsme plavali s partičkou bublinkářů až nad lokalitu, a pak si tam nějak hráli. Dokonce jsme měli i možnost potopit nějakej vrak, jehož jméno si nepamatuji, ale hloubka od 20 do 40m a pěkně z kopce umožnovaly krásný průplavy. Divetimes u mě atakovaly 3 a půl minuty, já byl spokojenej a zbytek výpravy se během těch 21 session za 7 dní zlepšil taky neuvěřitelně. Aby ne, v tomhle objemu ponorů už se prostě vyplaveš…
No, a tak si tu teď sedím, a tak nějak rekapituluju ty uplynulý dny, moře mi meje nožky a Linda vedle mě požírá čínský nudle a víš ty co, je pohoda. Hodně jsem se tenhle tejden nasmál, s Tomem, Romčou, Pepou, Emilem, Zuzkou byla fakt pohoda a naučili jsme se od zbylých účastníků zájezdu dost novejch hlášek, aka :
„Dem si dát zahleňovadlo !“ (Alkohol)
„Nandej si ještě trochu hlenidla.“ (Maso, Mléko, zmrzlina – prostě jídlo)
„Kubo toč kurva, co netočíš.“
„Čum ta ryba vypadá jako pták, s chlupama.“ (Moje budoucí noční můry, to je mi jasný.)
A poznali mnoho novejch lidí, super lokace, a dali s Lindou dohromady další plány na další a další výlety. Kostarika…Mexico…Bali…
Hele, i po těch letech, mám freediving, tenhle náš divnej sport kde se dusíš a topíš, fakt strašně moc rád. Ne JEN tu jeho extrémní část posouvání hloubek, distancí (jako to mám rád taky moc) ale myslím celej ten sport, jehož definicí už dekádu a půl vidím stále stejně :
„NEJJEDNODUŠŠÍ VÝLET NA JINOU PLANETU.“
Tak pojeďte, na výlet, s námi.
Děkuji všem.
Martin,
FII freediving since 2006.
CELA FOTOGALERIE BUDE PŘIDÁNA Z ČR. TO MÍSTNÍ WIFI NEDÁ...
Komentáře
Přidat komentář: