Dobře kluci a holky, minule v článku : TRÉNINK – ÚVODNÍ ČÁST byl probrán obecný přístup k vybranému sportu, během nějž jste si stanovili koncept, cíle, a možnosti. Nyní tedy máte tyto priority hotové. Bod 1,2,3 splněn, ano ?
Pokud ne, prosím dál nečtěte.
A skočte zpět na článek číslo jedna.
Díky…



Takže máme vybrané z minula tyto tři věci.
Cituji : Máme vzorového člověka. Za sport si vybral FREEDIVING (dnes si ještě můžete dostadit například i běhání, nebo cyklistiku, případně další sporty. I když opravdu cílíme na ten freediving). Máme čerstvě po bazénovém kurzu Pool only, a chceme prostě potápět – chceme TRÉNOVAT A NE JEN SE BAVIT. (VIZ PREMISA V ČLÁNKU JEDNA)
ALE ZOPAKUJI :
(Kdo netrénuje, jen si tak sportuje bez konceptu pro radost, (což je super!!!) prosím ať dál nečte, at pak nemusím číst komenty : „ja sportuju pro radost a neměřím nic..“ atp..)

Tak jo, jedeme pokračování je tady.


Trénink na freediving (ale i obecně) musíme brát jako takovou stavbu domu.
1. Nejdříve tedy  postavíme betonové, pevné základy - což bude vaše fyzická kondice.
2. Dále začneme stavět hrubou stavbu – začneme tréninkům dodávat specifičnost.
3. Nakonec vybavíme dům nábytkem atd – rešíme drobné detaily a cílíme na konkrétní vrchol sezony.

Berme tento koncept jako to stěžejní. Také si při stavbě domu nejdříve uděláte plány, jak má dům vypadat. Na ně neustále při stavbě myslíte, koukáte a řídíte se jimi. Kdyby jste tyto plány neměli, byla by stavba najednou hrozně těžká, ne-li nemožná – trvala by déle a vlastně by jste nevěděli, zda postupujete správně.

Pojďme se ještě chvíli věnovat psychologii a filozofii celé věci.
Takže prosím, nyní důležité :
Dle mého doporučení, trénujte zpočátku sami. Pokud budete mít jasné vzory tréninků, a těch je narovinu jen několik, tak nepotřebujete poměřování s ostatními. Co potřebujete, je zpočátku práce na technice a fyzičce, ale tam vám ostatní neporadí – bojují stejnou bitvu jako vy, a mnohdy vás jejich pokrok bude spíš demotivovat, a nebo jejich stagnace brzdit. Klasika například :

Student nám hnije u Statik.
PRVNÍ STUDENT :"Ty vole, Petře, mě to nebaví. Statiky nesnáším. 3 minuty a končím." (Mohl by, ale nechce se mu. Je to stejné, jako když vás někdo převědčuje, aby jste si dali těžkou cestu na skále, protože chce vidět jak u toho trpíte a hnijete. Nebo klasická hláška : "to se ti bude líbit." která dykcy značí: "já to nedávám, ale chci vidět jak to nedáváš taky..")
KOLEGA : "Mě taky ne, Carlos, tohle prostě není sport pro mě, taky 3 minuty a konec."

A co myslíte ? už dva roky dávaj 3 minuty a konec :) PROSTĚ SE V TOM PODPORUJÍ. Je třeba je rozsadit. : )

(Tady přichází na scénu výborný trenér a ani nemusí být trenérem freedivingu, může to být i plavec, triatlonista, atd který vás trénikama povede, a někam dokope, což se tady nestalo, hehehe.. Ale to odbočujeme.)


Proč doporučuji zpočátku trénovat „sám“, je právě absence soutěžení a věnování se více myšlenkám o svém tréninku a hledání odpovědí na otázky, které vám klade vaše tělo. Musíte zpočátku porozumět, a přijmout svou JEDINEČNOST. Vy nejste váš kolega, jeho čísla jsou jeho boj, vy si jedete ten svůj. Je naprosto jedno, zda plave rychleji, nebo větší vzdálenosti než vy !!!
Vy máte svůj cíl, svůj plán, svou fyzičku, svůj koncept. Soustředění se na výkony vašeho partnera nebo lidí okolo, vám ho jen narušuje.
- Pokud toto udržíte, klidně pak trénujte společně – ale vlastně každý sám se sebou. -
Jasné?

Takže  shrnutí : VÁŠ SYSTÉM TRÉNINKU SE BUDE LIŠIT OD SYSTÉMU OSTATNÍCH FREEDIVERŮ.
- nebude  a nesmí být stejný jako systém nejlepšího na světě -
- bude jen váš -
- bude flexibilní (dle vašeho postupu v tréninku)-



Kontrolní otázky pro lidi, co již trénují :
A jsem zvědvý, kdo se v tom najde. Nyní řešíme tréninkovou filozofii.

Jak postupujete ve svém tréninku, když  :
1, cítíte únavu ale máte před sebou těžký trénink ?
2, nemůžete se rozhodnout, co trénovat ?
3, znáte své slabiny, ale raději pracujete na silných stránkách ?
4, se vám nepovede naplánovaný trénink, vzdálenost, statika, závod ?
5, máte pocit že ti okolo vás postupují rychleji než vy ?
6, bojíte se že vypadnete z formy, když si dáte pauzu ?
7, nechcete dělat určitý typ tréninku ?

Pokud se řídíte heslem, že budete trénovat co nejtvrději, budete odpovídat určitým způsobem. JÁ ale nechci, aby jste trénovali tvrdě, ale aby jste trénovali CHYTŘE. Dlouhodobá stagnace, pocity vyhoření, zhroucení z nemoci, přetrénování, je všechno dáno silně radikální filozofií příliš tvrdého fyzického, i psychického STRESU při tréninku.

K tomu máme řešení. At můžeme jet dál :

MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE.
Zpočátku si stanovte (viz článek předchozí) freediving jako svůj sport. Takže máte třeba 3 tréninky týdně ve vodě, a dle vaší zhroucené kondice je to až kam. Už k tomu nic dalšího nedělejte. Všimněte si, že vám nepíši, aby tréninky ve vodě byly „nuda a POC. (Piece of cake). Ale aby jste trénink dělali v co nejmenším možném, ale stále objemu – dělali tedy malé pokroky dlouhodoběnikoliv velké objemy a intenzity tréninku v krátké době !!
Klasikou po kurzech je, že je každý nadšený, ale postupně nadšení opadává a za rok je fluktuace na urovni 90 ti procent. Je to dáno i tím, že jste začali příliš tvrdě. V klidu, nespěchejte. Máte přeci dlouhodobý cíl...

SPECIFIČNOST TRÉNINKU
.

Hej, guys, tohle je asi nejvíc. Každá tréninková jednotka musí mít dopad na KONKRÉTNÍ SCHOPNOSTI. Samozřejmě si teď říkáte, „a co obecné nabírání kondice stran objemů ?!?“ To nyní pomiňme, o tom budeme hovořit později – nyní se stále vyjadřujeme obecně v systému „méně znamená více“. Pořád myslím na to, kolik lidí včetně mě prochází (u mě to tak již naštěstí není) tak tvrdými tréninky, které pak vedou k jedinému – únavě a poškození, nikoliv budování.
Je tedy opět mnohem lepší, nabírat fyzickou kondici pro freediving (jako začátečník) v bazéně než na kole. Tedy aspoň zpočátku, pro nováčky – protože u toho ladíme hydrodynamiku, psychiku, techniku, a v případě intervalového tréninku i kardio atd. Děláte sport ve vodě. Choďte sportovat do vody. To je hlavní, co zpočátku musíte.
Opět tedy zopakuji : Každá tréninková jednotka musí mít svůj účel. (Ať je to zlepšení kondice, její udržení, nebo jen regenerace).


STÁLÉ ZVYŠOVÁNÍ KONDICE
.

Lidské tělo se dokáže přizpůsobit změním jen o málo větším, než je 10 procent. Proto také na běhacích kempech, vzpomínáte, vám doporučujeme max.evaluaci v horizontu týdne při třech tréninkách týdně o 10 procent. Běželi jste první týden 2000m v po, st, sobotu ? Tak další týden to bude 2200m v po, st, sobotu. Atd.
Naložit si fyzicky víc, než zvládnete, není k ničemu. Nebudujete, vyčerpáváte. Je to jen plýtvání silami. Bohužel pro většiny lidí, kteří již sportují, je představa, že by trénink měl mít nějaké limity, děsivá. : ) K nejlepší možné výkonosti se nedopracujete extrémním nasazením, ale disciplínou. (Vzpomínáte : Aby ty tréninky za něco stály, musíte na ně chodit : Martin Valenta)
Stálé zvyšování kondice, je tedy odvislé od pojetí tréninku jako DLOUHODOBÉHO PROCESU. Díky postupným změnám týden co týden, naberete trvalejší fyzickou kondici, a nakonec dosáhnete lepších výsledků. Jak vám občas říkám :
"KAM CHVÁTÁTE ?"

Takže abych shrnul výše popsané :

Pojďme si udělat maličký test do příště.
A to bude :

1, udělat si cíl. (opakování z minula)
2, stanovit si co stojí mezi vámi a cílem. (opakování z minula)
3, Pro dosažení cíle si vytvořit plán. (opakování z minula)
4. Trénovat jen tolik, aby jste dosáhli svého cíle.
5. Technika je pro úspěch to hlavní.
6. Být specifický.
7. Regenerovat mezi tréninky.
8. Přizpůsobit svůj život tréninkovému cíli.


A tím pádem, abych nepsal jen já, bych tu měl rád do příště aspoň od 5 ti lidí z vás, klidně anonymně jako „Franta z Paďous“ napsané dole body 1,2,3,4,7 od vás rozepsané.
At si můžeme udělat představu sami o sobě . Ok ?


A ať už rovnou máme nějaké data, od kterách se můžeme odrazit.
Vím, že se vám nebude chtít na zátěžové testy a vyšetření. Dobře teda. Dneškem ale počínaje, začínáme nějak trénovat. Prosím tedy opět pro příště : (protože tréninky budou stále víc a víc specifické)

Do tréninkového deníku na první stránku si napsat.

Datum :
Váha :
Objemy (stehna, kolem zadku, pasu okolo pupku, ramen, hrudníku) :
Cíle na letošek : Sta, dyn, hloubka. (realistické)

Dále hned zítra mazat do bazénu, a vyzkoušet :

a, 300m rozplavba, jedno jak, nic neměřit. ZAHŘÍVÁME.
b, 300m prsa (v kuse, zapsat čas) : dvě min pauza a pak
c, 300m kraul (v kuse, zapsat čas): dvě min pauza a pak
d, 300m prsa (v kuse, zapsat čas) : dvě min pauza a pak
e, 300m kraul (v kuse, zapsat čas): dvě min pauza a pak
konec. Možnost vyplavání 300m, jen na dobrý pocit, jakékoliv pauzy.
Toto je vaše první referenční měření.
Pokud někdo neuplave 300m v kuse, nevadí, má ale jasný cíl : nechvátat, a uplavat to někdy, časem v kuse, tady nejde zatím o měření sekund nebo minut, jasný?

Tak, snad jsme vám opět trochu pomohl utříbit myšlenky, a najít se v tom systému obecného pricipu trénování.

OPĚT OPAKUJI, TOTO JSOU ČLÁNKY ZAMĚŘENÉ NA ZAČÁTEČNÍKY VE FREEDIVINGU, NIKOLIV PRO ZÁVODNÍKY A NEBO LIDI, CO JIŽ MAJÍ SVŮJ ROKY VYZKOUŠENÝ SYSTÉM A PLAVOU MARATONY !!!!

DÍKY, a příště zase něco, ok ?
PS : Pro všechny, kteří čekali nějaké rozpisy kolik toho trénovat atd…hahah, chápete ? U mě se toho zatím nedočkáte, protože opět, ptám se :  už jste splnili body výše ? KAM CHVÁTÁTE ?????!!!!!!


DĚKUJI.
DRŽTE SE.

Martin,
Freediving instructors international
Pimp your life academy

email : seven20@volny.cz


A hlavně nikdo neuvidí, jak se trápíte a vypadáte u toho debilně !!! : ) ) ) )