Díky, moc.
Takže v minulém článku jste se dočetli, že jsme tu byli týden se studenty, a že odjeli. Článek tady. Nyní tedy zůstavam na Blue hole jen s Vojtou, už se zname docela dlouho, Vojta je zkušený freediver co zadrží dech přes 6 minut a s bifinama topí 4Om. Takže mi bude sejftovat hloubky, a já jemu taky. Začíná projekt, zhodnotit trening předchozích 7 tydnu a zkusit tu ne dostahnout maxima, (to taky) ale posbírat co nejvíc dat pro další roky.
A tak, my jedeme :
Přetisk z facebuku, jak šel den po dni.
Den 1-6 - kurz
Den sedmý.
Dneska jsme zase jeli podle plánu. Rozpotápění, ani ne moc na krev, spíš zkoušíme testovat nohy... ale jedeme.
Stále hlouběji.
Stále ze snorchlu.
Stále je to modrý a dobry. Jsme stale před Lighthousem.
A pořad na vas myslíme.
Den osmý.
Dnes je den bez vody.
Plán je : Jen strecink, namarkovaní lana pro posledních 10m, jidlo, strecink,
suché statiky, jidlo, napsat článek, strecink, spat.
"Žádný plán nepřežije střet s realitou..."
Richard Marcinko.
Krasný den, kamarádi.
Den devátý.
Blue hole, hodně práce za námi. Vojta pod 40m, (Gratulace) a ja taky plním vše co mělo byt splněno.
Zítra i pozítří nas čekají posuny hlouběji.
Vse so far so fuc*ing good !
Jeste dnes strecink a uz jen chrrrrrr....
Zdravime komunitu !
Den desátý.
Dneska zjištěno spousta věci.
- Agama neopren za 3800,- je super, akorát okolo -55m uz fakt znemožní natáhnout ruce nad sebe..
- Vojta Wrnata neumí NCAP. Pořád mu tam narušují ponor existenciální otázky. Např : "Přežiji, nepřežiji, otočím to."
- Faraonova pomsta vrací úder. Skrytě čekala, aby zaútočila den desátý. Více slivovice !
- Japonský freediveři co jsou tady jedou kamikadze safety. K vidění je tu celá škála performanci. Asi nápisu o safety článek.
Takže dneska.
Den jedenáctý.
A jedeme :
- Agama neopren nemá dno ! Dnes zase o 5m hloubeji, na The Arch se uz koukam s hlavou "nahoru". POC.
- Vojta Wrnata je nej safety ever. Během toho si strihá i svoje skoro PB.
- Machač pokračuje, dnes fakt pekelne vedro a to to říkám ja, věčný zmrzlinář.
- Snorchlaři z Egypta jsou nejvic. Lezou po reefu a hrabaj na všechno. Ach jo.
- Máme krátký lano asi. Uvidíme.
Takže den dvanáctý ! A jedeme poznatky.
- Dneska jsme nešli hloubky, protože včera byly 60tky a to stačilo po třech nonstop deep dnech. Šli jsme trénovat kinetózu.
- Na Canyonu to vlní i když je všude klidno. Maj tam nejhnusnější čaj z Egypta. Dáváme si dva.
- Delat modela na foto není dycky prdel. Kor hluboko a no fins. Ale jako trénink gut.
- Perutyni číhají všude. Nejak jsem zapomněl kolik jich tady bývá. Intimní sblížení nic moc.
- Dekujeme Klára
Koudelková za plasťaka ! Dnes padnul. Zachutnal. Faraona držel na uzdě
!
Co bude zítra, nevíme. - Zítra přijede David Cunis a začne další legrace. My sotva pleteme nohama, máme den off a pak to zpátky rozmotokrosíme na Blue Hóle.
- Dobrou noc kamarádi. Jo - dneska jsme zjistili ze lidi z Bahrajnu a Kataru taky mocej do neoprenu ;)
Konec hlášení.
M a V
Tak utekl den 13..
Dnes byl rest day. Takže jen cviceni jógy, protahováni nohou a ramen a
prochazka po Dahabu.
Poznatky :
- Kdo nemá doma vycpanýho psa, může koupit. Stejně tak jako vypelichanyho ptáka. Máte ?
- Ali Alorifi a Abdullatif Yousif a David Cani a další lidi dorazili na Dahab. Začínají neskutečný hlášky. "Whats up, Bitcho ?" je klasickej pozdrav. Nic se nezměnilo.
- Lentil soup diet uz nedavam. Uz to zeru třetí tyden a je to uz děs. Nejak dochází nápady a zeleniny se bojím, páč Faraón revenge.
- Dnes vlny ze blili i surfaři a ptáci couvající ve vzduchu dávali jasné na jevo ze rest day byl načasován skvěle.
- Nálada dobra a tak jdeme spat.
Dobrou noc, zítra jedeme maximalky a PB. Držte palce !
Martin a Vojta Wrnata
Dahab The Arch project.
Den 14.
Výkon se nepovedl, protože :
- Jsem si to ve 30m rozmyslel. Proč? Protože jsem se podíval na hodinky.
- Dneska nejsem motivován. Proč ? Protože o tom moc přemýšlím.
- Včera jsem si dal falafel.
- Predevcirem jsem si dal falafel.
- Dnes si dam falafel abych měl zítra vymluvu.
- Je mi zima.
- Chce se mi na záchod.
- Ten Japonec vedle je divnej. Urcite bleknu protože jeho divnost je nakažlivá.
- Mam malý plíce.
- Mam moc velký plíce.
Tak.
Ale tohle nejsou naše případy !
My totiž jedeme peklo, a valime víc než Ťepánek. Takže Vojta zrovna vedle žere
Falafel a ja mam malý plíce...
Aloha všem.
Brzy zase neco.
Tak den 15.
Poznatky :
- Změnil jsem úplně WU a hned PB výletu. Prostě přesně kvůli tomuhle jsem tady. Učit se. Naučil jsem se.
- Až Vojta vyhladí tu snakevlnku s MFinou, tak skočí na dvojnásobek. Protože i s tou strašnou technikou dnes PB. Gratulace.
- Ali umí nové slovo česky. My arabsky. Česky to sem psát nebudu, a arabsky taky ne. Multikulti pecky !
- U. N. A. V. A. Dnes konečně neco ze CBSGONE - burning legs. Zítra jedeme jen na FIM.
- Dost bylo zkratek. Modří od vody ale vědí. Aloha ČR.
Mar.
Den 16.
Takže dneska par věci :
Už chápu jak funguji ty sebevražední atentátníci. Podle me jim začnou pouštět odmalá tu národní muciku. Mňoukadla a vykastrovaný zpěv linoucí se z kazeťáku při každodenním přesunu na Blue hole mě :
- Nutí omotat si hlavu hadrem abych to neslyšel. Kostkovanym.
- Kývat se dopředu s dozadu a mumlat si motlitby aby to vypnul.
- Zírát nepřítomen před sebe a bezmyšlenkovitě mackat tlačítko stahování okynek.
- Po desáté minutě už pak člověk udělá cokoli, aby to skončilo.
- Přistihuji se že dělám všechno výše popsané. Myslim na sebevraždu. A nebo vraždu.
Takže podle mě je za tím vším tahle muzika...
Jo, a sice to není důležité, ale PB, dnes zas PB !Přes dvě minuty tvrdé práce a je to tam. Vojta take. Jedeme podlahu ! :)
Aloha
děloha kamarádi z výjimečného stavu z Egypta. ;)
Den 17.
Dnes bylo vse zastíněné zprávou o úmrtí Martina Valenty.
Je to tragédie.
Skromnějšího a kultivovanejsiho člověka jsem snad jeste nepotkal.
Den 17 byl dnes. Šli jsme potápět na Blue hole, a zakázal jsem si na to
myslet.
I přesto, padající dolů do ticha a tmavě modré barvy, jsem cítil na par vteřin,
že jsem tam nebyl sám.
Martine, mé dnešní PB bylo pro tebe.
Nikdy jsem neměl lehčí a hlubší ponor.
Tak nejak, upřímně, jsem se s tebou cestou dolu do ticha rozloučil. Dnešní
ponor jsi mi daroval ty.
Prosím vsechny.
Dávejte na sebe pozor, a žijete tak, jako by zítřek neměl nastat.
Nikdy nevíme, kdy si nas modrá zavolá...
Odpocivej v pokoji,Martine.
Den 18.
Sotva pleteme nohama. Únava ve svalech po včerejších maximalkách je znát - a
dost.
Takže dneska jedeme jen Canyon.
Hrátky ve 30max, protože fakt nechceme delat blbosti takhle na konec výletu.
David mučí budoucí instrktory a my dáváme odpoledne rest.
Večer se blíží.
Stále pekelné vedlo.
Zůstáváme modří...a dobří.
Ma a Voj
Tak jo.
Tak to muselo jednou skončit a to jednou je ted.
Egypt, tři týdny freedivingu a tréninku, skončily.
Včera jeste s Čanisem ve vodě a v noci na letišti, a dnes, ted, Vídeň.
No, necháme to vstřebat, jo ?
Mnoho toho bylo, mnoho jsme udělali, bavili se, topili, radovali, smutnili a hlavně - si to užili.
A az se dostanu domu...třeba v nedeli, vám o tom nápisu článek.
A ted je teda ta sobota, včera me moje uzasna žena vyzvedla na letišti, a ja sedím v kuchyni, ona barví vedle mne vajíčka a ja píši tenhle článek.
Přepis Martinova deníčku, jak šel čas v Egyptě...
Mno, jak bych to celé pojal.
Proč jsem tam vlastně jel ? Hele, fakt jako jo, 1, Naučit se. 2, Potkat Davida, strávit nějaký čas časem jen pro sebe a vlastně si tak nějak i za 3, utvořit myslenky co s tím freedvinigem budu chtít dělat dál..
No a tyhle vytyčeé cíle, jsem si splnil na 1OO procent.
Takže :
1, Naučit se.
Naučil jsem se :
- O tom že někdy méně znamené více.
- Že někdy je lepší být podtrénovaný než přetrénovaný.
- Že nejsem stále ani trochu na svých limitech, ještě jsem se jim ani nepřiblížil.
- Ověřil jsem si tréninkové postupy pro ponory do velkých hloubek.
- Změnil jsem systémy příprav.
- připravil skripta pro nové výuky na další roky pro vás všechny. (Hodně se toho teď na kurzech změní. Otevřeme nějaké nové, protože máme za sebou poslední dva roky kus práce na vyzkumu, restruktualizaci, a budeme přesnější a efektivnější.)
- Utříbit si myšlenky co ještě pustit mezi freedivery, a co ne.
- chránit si svoje know how.
2, Potkat Davida.
Jako, ty vole, Čanisu...s tebou mě baví freedive svět. Hele fakt si chachar jak cyp. Díky, brachu, za hodně. Bavilo, baví, a bavit bude. Kor když máme takových plánů...
Díky ! Rád jsem tě potkal. Na film se těším - a opravdu hodně.
3, Co s tím freedivingem dál.
Hele, asi takhle. Kdo učí, nepotápí.
Tohle jsem si musel tak nějak v hlavě přiznat, protože jako spoustu věcí v životě, nesnáším, když se dělá nepořádně. Tak buď na pohodu, ale bez očekávání, a nebo tvrdě, ale poctivě.
No a teď teda co.
Jako 1OOprocentně chceme dál a dál učit. Protože moje osobní posuny, jsem zjistil, že jsou a musí být minoritní záležitost. Vím jak a to natrénovat i v zápřahu. Takže vím, že když budu učit, nebudu trénovat. Prostě jsem zjistil ted hodně.
Máme obrovský plány na rozvoji FII a dalších rozjetých projektů, ať již filmařských, nebo výukových, a touhle cestou - tou se chci dát. Cestou rozvoje.
Svoje hloubky chci začlenit jako časosběrný dokument stran systému tréninku - ne někoho, kdo od mala závodně plaval, ale jako systém člověka "z lidu". Kterým jsem. Budeme o tom točit, publikovat, a sdílet. Aby jste se mohli na našich chybách, technikách a řešeních nacházet - a tím i posouvat i vy.
Pro vás, koneckonců, jsem tohle začal dělat.
Ruku v ruce s tím, že něco umím, jde u mě i chuť předat to, co jsme se naučil dál.
TO
SE
NEZMĚNILO.
Takže, teď to začne.
Teprve začínáme.
Se vším.
Díky.
JE TO BOŽÍ MUŽ.
DÍKY, KAMARÁDE...
