Běhací kemp…
Je to odběhnuto.
Úmrtnost 0 KUSŮ.
Level zábavy 100procent.
Faktor Pařby 5 !
Prostě jsme to právě zakončili, a o tom, jak bylo, vám napíšu uvnitř…
Chuť moje něco tvořit, dělit se o zážitky, vědomosti, zkušenosti, byla vždycky veliká a vyústila u mě v život, jaký vedu nyní. Je to život, kdy cesta je mi cílem a kdy v rozmanitosti aktivit naše jsem svůj směr.
Potápím hloubky, ztrácím se v lesních trailech a lítám si ve snech, který jsou modrý.
A o tom všem mluvím, píši a dělím se s vámi.
A vy chcete to samé co já.
Důkazem toho byl nejrychleji vyprodaný kemp, co jsem kdy dělal…1,5 hodiny a 15 lidí bylo naplněno.
I když jsme již všichni sledovali poměrně s obavami počasí na víkend, tady na druhé straně Ještědu od Liberce, kde bydlíme, nespadla ani kapka již od čtvrtka, dokonce svítilo sluníčko a tak nic nebránilo, abychom to nespustili již od pátek bez přestávky outside.
Vy jste dorazili pěkně ve 12h a jen co jsme vás ubytoval ,šli jsme na věc.
Co mám na učení nejraději, je zpětná vazba, kterou chci poskytnout studentům formou videokoučingů. Nic není lepší, než vidět své chyby na videu, a možnost opravit svou techniku pomocí vizualizací – k tomu nám již dlouho slouží kamarád Andy, jehož jsem si dovolil opět zneužít k filmování. A odvedl kus práce.
První dva běhy byly spíš ena rozehřátí, a proložené byly výukou stylů, teorii o mýtehc, přetrénovanosti, technice došlapu, přenosu váhy, těžiště, a dalších aspektech, což se již u vás v následujícím běhu projevilo v lehkosti, která vygenerovala rychost.
Večer gril a zásoby červeného a poměrně brzy jsem vás zahnal do pelechů,
protože sobota měla být MAX.
A byla.
Ráno opět jako vymalované, mozol pekl mozky všech a my jeli tvrdej výcvik. Běhali jsme po trávě, po asfaltu, bosí, obutí, v předklonech, vnímali míry námahy, zapojovali různé svalové slupiny a snažili se dát všem jakousi flow. Mnoho z vás skákalo jak střelený kamizoly, někdo kroutil nohama víc než starej Vomáčka po dvanácti desítkách, nicméně všichni ladili a ladili a nikdo neprostestoval, když jsem vás tam honil jak nadmutý kozy.
Pak následoval první trochu těžší běh. 7 km, ale s převýšením 177 metrů, a skoro celé lesním terénem, techniky výběhů, práce s kyčlemi, prostě nebylo to lehké a vy jste se profuněli vším s velkou grácíí ! V odpolední session následovaly stylyl obuvi, problematika přechodu na minimalistické botky, a další a další drobné nuance, které měly připravit na večerní běh, kde již mělo jít především o aplikaci zatím získaných poznatků a znalostí.
Ten přišel dřív než byl řekl a my se vrhli na můj nejoblíbenější trail, vedoucí po hřebenech Ralska. Samozřejmě, nejsme tady od toho, abych si na nich nahonil Ego, takže běžíme pomalu, zastavujeme co 1 míli, a ladíme opět aplikace teorie a „trávníkové praxe“ zde, v lesích vojenského prostoru.
Tímto během který byl 6km, a s převýšením 135 metrů, jsme dnes běhací kempík zakončili. Jsem fakt překvapený, že to dali všichni, protože naběhat 13km s převýšením 300m a průměrnou rychlostí 5:45 / km…je nádherný výsledek.
Tehle večer se u ohně probírají věci nevídané, ladíme vše od fyziky po psychlogii soužití mezi muži a ženami a mohu říct, byla to pecka, i díky slivovici, kterou Aleš hodil do placu : )
Prostě paráda !
A přišel poslední den kempu, neděle. Ráno jsme se vrhli hned na běhání a výživu, přípravu na ultramaratony, dlouhé běhy, závody a snažil jsem se předat vše své dlouho studované, a na sobě neustále testované vědomosti, a znalosti. Ty dvě hodiny opět utekly dřív než bys řekl Laktát a my se začali chystat na finální běh kempu.
S Mirlys jsme si na lidi připravili překvápko a to v půlce dnešního běhu byl cíl : u nás v Janově dole, kde Mirka pro všechny připravila grilování, nakoupila veganský párečky a chleby hořčice, uvařila čajíky, i když jí třetí den lámaly 40tky horečky, čímž opět potvrdila mou teorii, že je Anděl. Já ty křídla jednou najdu !
I sem jsme běžely trailem kolem pramenů Ploučnince, a po obžerstvení - (párečky chutnaly, i když po přednášce o jídle se lidem moc do buřtů nechtělo : ) – jsme vyrazili na běh zpět. Dohromady opět 10 km a tím se dnešní „běhací den“ uzavřel.
V areálu jsme již jen sedli, udělali opět nutný debrifing, a já popřednášel od nejběžnějších zraněních, jejich symptomech, a především tom, jak jim PŘEDEJÍT. A přišel konec.
A co na ten konec napsat ?
Naběhali jste tento víkend 30 km.
Jako 30 km !!
Nastoupáno 500m a průměrnou rychlostí 5:45 na kilometr.
Že to nejsou žádné světoborné hodnoty, říkáte si ?
Mno, to nevím. Přijeli sem lidé, kteří skrz boleti kolen, nemohli běžet delší než 3km běh.
Běhal s námi chlapík, co vážil 14O kg a jehož obvyklá rychlost bývala 7,5 min na kilometr.
Opravili jsme pronace, změnili techniky paží, a udělali takový kus práce, že časy nakonec byly opravdu překvapující.
A hlavně, jak jsem celou dobu opakoval – jde o vnímání míry námahy. A ta se obrovsky zmenšila.
Nezřídka jsme slyšel věci typu : „běžíme hrozně pomalu“ a pak velké překvapení když běh byl 5:20 – cože ?
PROSTĚ JSME SPLNILI CO JSME SLÍBILI.
PŘIDALI JSME LEHKOST VAŠEMU BĚHU. Čísla teď již přijdou samy.
Uvidíte.
Ostatně – už po dvou dnech, přišly.
Moc gratuluji všem k otevřenosti, jež vedla k výsledkům, jichž jste dosáhli. Byli jste vnímaví a skvělí studenti, a jsme opravdu rád, že to byla na našem kempu partička, jako byla ta vaše.
Fakt díky.
Byli jste super.
Brzy snad otevřeme druhý kemp. Oficiálně.
A nebo – otevřeme ho hned.
2,3,4 říjen.
Chcete ?
Poběžte si pro život…
Martin a Mirka,
S velkými díky vám všem.
Naviděnou.
Martin Cheníček
Freediving Instructors International
PimpYourLife.cz academy
Level I instructor
Level II instructor
Asistant instructor
Pranayama instructor
Advanced safety
CPR, OXY provider
eMail : seven20@volny.cz
Freedive web : www.PimpYourLife.cz
Lifestyle MAG :www.720.cz
Facebook : www.facebook.com/720.cz
Skype : carys720
Martin Mobile : +420 777 266 305 (czech tel.number)
Mirka phone : +420 602 626
184 (czech tel.number)
