Tááák, VIR, LEVEL 1 freediver – open water je za námi…
Jedeme tu pěkně v plném plynu…a tak trocha slov, vevnitř, v reportíku
s fotogalerií…
Dobře, tedy v minulém reportu jsme se rozloučili s klukama, co sem
přijeli na SKills session. Škoda byla, nebo spíš klasika, že jen co odjeli,
popojel jsem člunem o 3OO metrů jinam a tam je 50+ hloubka, protože mi
nestačilo lano od kotvy..ale příště !
Dobře teda, předtím než dorazili, jsem dělal kapitánské zkoušky v Zadaru,
protože moje české již nedostačují tomu, co bych chtěl řídit – parníky, ne, co
asi : )
Takže jsem si udělal rychlokurz, což spočívalo v pokecání
s kapitánama, a pak prej mám přijet na zkoušky. Učebnice nemají, mapy mi
nepujčí. Pecka. Otázek prej bude asi 5O, z navigace, signalizací,
triangulací, takeláže, denních světel, označení, lan, bojí, radiokomunikace, a
asi 3O ti dalších témat…
No dobře.
Trávím noc na internetu, a učím se a učím..
Potkávám tu např při věhu…Tandlise. Co tady kruci dělá ?
Chceš najít známe…jeď do ciziny.
: )
Tak jo, zkoušky jsem udělal, pohoda a pak již večer a druhý den ráno, přijíždí
další lidičkové. Je jich nakonec 6. Zajímavá konverzace byla
s Honzou…který vůbec přijet neměl, ale volá mi v sobotu, že četl
článek na Idnes, a že by chtěl…FREEDIVING. Že vidí souhru pohledů na život…
Dále dorazili Ivetka a Jarek, rodiče od kamaráda z Horsefeathers Vojena,
krásným vyvoněným T4 multivanem, Petra z kurzu v říjnu 2014 a Židos s Alicí,
takže nás bylo 6.
Začali jsme již v sobotu, protože chci vždy vidět, jak jsou noví studenti
na tom, takže jsem je vzal na šnorchlovačku – a bylo to peklo : ) Zanořování,
uši, stress, vše pekelné, mno, vyhnal jsem je z voy a šup na učebnu.
Levely jedna začínají vždy hodně teorií…lidi získávají rozhled a převahu nad
prostředím nejen praktickými cvičeními, ale i získáváním teoretických povědomí
o tom, co se jim v těle děje, jak se pod vodou cítí, atd atd…
Takže každý den jedničkového kurzu střídáme vše, pěkně intenzivně. Ráno joga,
pak Statiky, pak pauzička, odjezd na hloubky, po hloubkách videokoučink, a
teorie až do večera – prostě dril : )
Ale nemyslete, že jsme si to neužívali. Grilování, vejlet do Zadaru na mořské
varhany, srandy plno a zážitků pod vodou ještě víc.
Ivetka potápí, Jarek se neustále posouval, Alice dávala nejlepší statiky ze
všech, Petra byla neuvěřitelně dobrá na hloubkách, a Honzík s prstem v nose
statiky s ružovými rtíky 3 minutky.
Na hloubkách jsme ladili opět vše. Ručkování, neustále tréningy zaměřené na
pěknou hydrodynamickou pozici, sestupové rychosti, dokonce zkusili i
Variabilku. Petra na to, že má 4 měsíce po plastice vazu, tak každý den kopala
s přehledem o 5m níže, až na poslední den dala -35metrů, což je na nováčka
a malé ploutve, neuvěřitelné.
Holka, máš před sebou velký možnosti. Pojd do toho.
I při simulacích problémů pod vodou, byli naprosto top...safety, backup safety, simulace nemožnosti sestoupit na safety, vše jsme projeli. Byli jste fakt super !
Jarek se zlepšil na dvojnásobek statik, Ivetka super stabilní výkony, Ali taky,
Petr trochu bojoval, nebo spíš dost, se zahleněním...
Ale to tak prostě je.
A přišel poslední den.
A výkony při něm?
Petra -35m. Jarek, Yveta, - 11m, Židos čisté equlizace - 16m, Alice top Statiku, atd...na to jak byli unavení ?
JES !
Večer jsme udělali pořádnou párty, slíbili si přátelství až za dno, a dopili
zásoby lahodných moků…a šli si naposledy lehnout. Další den byl sobota, a
začali přijíždět další lidičkové, na kurz level 2, který navazoval na level 1.
Například Petr a Alice tu zůstali.
Mno, víte co, možná si myslíte, že je to pořád stejné…
Možná vás to nebaví číst.
Ale víte co ? Máte pravdu, je to pořád stejné.
JE TO POŘÁD STEJNĚ SKVĚLÉ.
Vy jste, my se snažíme, aby jste se u nás cítili jako doma, a aby jste si odsud
odvezli nejen nějaké pěkné číslo, ale hlavně chuť.
Chut se posouvat, v těle i v hlavě.
Chuť žít.
Snad jsme vám jí přidali.
My moc díkys !
A brzy naviděnou, třeba na joze.
Skoro se mi nechce zakončit ani tenhle článek. Protože…se mi to s váma nechce
zakončit. Tak ho nezakončím.
Nechám poslední větu rozepsanou, aby...
