Bali, konec roku 2019 – NA-PO-HO-DU

Bali, konec roku 2019 – NA-PO-HO-DU

14. 12. 2019 Blog
Martin
Autor
Martin Cheníček

Okej, sedím pod palmou, stále jsem tady na Bali a je na mě, abych napsal report z letošního Bali, protože partička co tu byla, si to zaslouží a moc. Letošní Bali bylo fakt něco speciálního, protože…


…protože to bylo komplet Na-Po-Ho-Du. On tu taky hlavně byl NPH team ze Zlína-Štítné prostě Valaši, jedna rodina, a už tím názvem teamu vám to asi začne dávat smysl.


Abych nebyl každý rok stejný, tak vám nebudu vypisovat kde jsme všude byli a co jsme dělali, prostě tak nějak prolítnu myšlenky na tohle Bali a snad to na konci dá nějaký celý smysl. Mě letošní Bali smysl dávalo. Dává. Bude dávat.

Letos jsme se ubytovali zase jinde, tentokráte ve švýcarsko - německém resortu, kde mi vyšli vstříc s poloviční cenou než mají na Booking.com, což byla pecka, a my tak pro studenty ušetřili hromadu penez. Vždyt celé Bali vyšlo i s mým kurzovným na 14 dní vč všeho na 40.000,- a to je v tom i žrádlo, což není náklad, to je životní nutnost.

Resort tichý, klidný, já jako dycky u nás na Ville Sharka, kde letos až na čisteni studny a nějakých detailečků taky šlapalo vše jak hodinky, jupííí.


A voda, voda byla to, proč jsme tady, jo, už jdu na to.
S lidma z NPH teamu přiletěl i Vláda Šik, jo, ten Vláďa co je s námaisnad na všech akcích a taky se přidal Milan Smilek, jo, ten Míla co tu byl ve skupině před dvěma lety, protože si vypracoval závislost na místním Salku, a leje to do sebe po nocích na půllitry, haha. Onemocněli bohužel 3 lidi, co nemohli přijet, a Romanovi, (ten čtvrtej) zase přiletěl nějakej náměstek do Ruska, no peklo tyhle česky politici, takže nás pak bylo luxusních a velmi lehce menedžovatelnejch 7. Nakonec to ještě doplnil Ory a Gabka, hele, to napíšu později.


V plánu jsem na tuto skupinu (co tu nikdy nebyla) měl potápění od nejhorších po nejlepší věci, že to bude pro ně zážitek jsem pochopil, už když jsem je první den vzal na obyčejný ubohý rozpotápění ke mně před Villu kde nic není, a slyšel jsem samé „Och…ach..jůůů, ten je velký…“ a tak podobně, až jsem si připadal jak v německým XXX retru a vlastně jo, dyť celej ten team je trochu retro. Jako ostatně já. Deni, Kája, Hanka, Ševča, Petr, všichni jedeme 5tý kolečko okolo životní osy. Geronti, co dodat.

Následovaly další a další dny vyplněné freedivingem nejčistšího zrna a super viditelnosti, protože letos se období dešťů trochu zpozdilo a dost to ovlivnilo vodu, byla jako sklo a viditelnost pořád 20+. Nádhera, prostě nádhera.
Co jsem je například "naučil", byl tzv řízený freefall, kdy si vybereš kaňon, a pod úhlem cca 30stp valíš volny pád dolů, do hluboké modré. Nekopeš, jen ekvalizuješ a najedeš neskutečnou dálku. Na lokalitě Tigaron jsme takhle dělali kaňony, padaly mezi velký homole podvodního města a sázeli to tam jak zamlada.


Protáhli jsme taky časy ponorů. Trochu jsem je učil jak využívat tyhle relax sestupy, věc na kterou jsem asi specialista, haha, protože tohle miluji. Všichni pak nasadili 2min i 2+, a bylo vidět, že je to pro ně posun. Ty rozsvícený držtičky mluvily za vše, viď, Deni… : )

V půlce tripu se k nám přidal Ory a Gabka, před rokem a půl mě přepadli na Viru u nás v létě, a s tím že si tu vodu jednou dáme, a hele, nebyly to jen povídky, stalo se to ted realitou. Gabce sice nejely uši, ale ponory na vzdálenost byly fakt krásný, ono to u ní celkově pod tou vodou dobře vypadá, že jo. A Ondra překvapil, čekal jsem že to bude dobrý, ale že takhle dobrý to jsem netušil…hele, bratře, máš prostě sportovní talent a velice malou motorickou debilitu, a protože celej freediving je o NCAP (Autopilot) tak bylo jasný, že stran historických predispozic budeš umět nasadit Autopilota z první. A vono jo.


Bali letos bylo taky o pohodě večer, prostě jsme se setkali, vyslali tam večeři, probrali život, chvíli si dobírali tu Ševču, tu Káju, nebo Deni, nakonec dali Hajaju (panáka před spaním) a šli Hajajat. Vyzkoušeli jsme taky jídlo snad všech restaurací na Bali, já to takhle mám rád, utratit tady peníze tu tam, tu onde, tu jinde, abychom to rozdělili rovnoměrně, především mezi localpeoples.

Dostalo se i na Deeptraining. A Manty. Manty sice letos nebyly, ale zase jsme zažili jednu z nejunikátnějších nejklidnějších hladin, a posléze na SD nádherý driftovací ponor, který byl fakt za odměnu, velmi za odměnu…a zažili jaké je to potápět v Indickém oceáně, jak vypadá měnění vod, jak swell s planktonem, prostě…ano. A deepdiving byl také, pronajal jsem jukung a už jsme tam valili.

A ten deepdiving. Tady se, jako už velice dlouho, ukazuje, že na deeptraining musíš mít prostě aklimatizaci, přesné postupy, vedení, atd, jinak to nikdy nebude stát úplně za mnoho, dle mne to musí být nedílnou součástí celého toho freediving trainingu – mělo by tam být všechno – Statiky, dynamiky, ponory na pohodu, ponory pro divetimes, deepdiving, měla by tam být kompletní vyvážená porce suché eqvalizační přípravy, pak to muže být teprve ono celý ten nádechový svět… A mě to takhle baví moc, jen to není jak trénovat s vámi, protože jste každý odjinud, ale 2020, v Chorvatsku, to zase rozjedeme, uděláme tam nějaké hloubky a budeme zase o trochu modřejší.

Mno, a taky se chystá mnoho novinek, co budu dělat. Budou nové kurzy, bude Level 3 (po kvalifikačním sítu 40+) a již v lednu začneme Y-40 a nově i bazénovými tréninky pro váš další rozvoj. Plánů mnoho. Nově opět roadtripy s freedivingem, nová lokalita na Maltě s vrakama v září, prostě…pojedeme dál, abychom neustále přidávali tomu životu v nádechu hloubku.


Bali, a s ním i celá letošní sezona je OVER.
Odučili jsme s Miri opět 200+ freediverů různých kurzů a úrovní, a nemůžeme opět, jako vždy, než napsat jak moc si vážíme toho, že s námi potápíte, jezdíte, a že nám v tom, co děláme, věříte.
Opět v roce 2020, jako i v roce uplynulém, budu podporovat z peněz co jste u nás utratili naše nadějné sportovce, opět splním někomu sen o svobodě pohybu pro některého postiženého sportovce, a opět se budu snažit pro vás mít vždy milé slovo a mou, maximální, pozornost.

Děkuji, za tu vaší.

A douška na závěr.

Čas, který u nás utratíte, si bereme jako závazek, aby to byl správně utracený čas.
Neboť jste nám ho dali. Už se nekoupí zpět.
Neexistuje možnost jen brát. Ani jen dávat.
Je jediná možnost být tím, v němž se vše sbíhá.
Není možno nedávat, aniž bych nebral, a naopak.
Jedeme dál.
Dáváme.
Dáváte.
Děkujeme.

PS: Naučil jsem se neukazovat moře, které v sobě nosím, lidem, co neumí plavat. Vy všichni, co ke mně na stránky chodíte, plavat umíte…a proto, vydávám toto, veřejně.

Martin Cheníček
Večer jiný než ráno. ETC.


Martin
Článek pro vás napsal
Martin
Více článku od autora

Jsem Martin Chenicek, a freedivingem se zabývám již roky. Prošel jsem si za svůj život mnoha sporty na vrcholové úrovni, plavu maratony, běhám kolem 100 km týdně, lezu po skalách, závodil jsem 10 let na snowboardu a sjezdovém kole, skáču z letadla a jezdil jsem závody na silničních motorkách. Jsem člověk, který sportu a jakékoliv činnosti v pohybu, dává ve svém životě první místo.

RYCHLÝ KONTAKT