Máme za sebou neortodoxní kemp, kde jsme kombinovali sport a kraniosakrální terapii pro sportovce, a jaké to bylo, bych vám rád shrnul ted a tady v článku který přečtete rychleji, než bys řekl borůvkovej koláč.
No, zas tak rychle ne.
Takže kemp jsem s Denisa Vlková vymyslel někdy před pár týdny, kdy jsme poměrně intenzivně přemýšleli, proč u mne došlo k tolika zlepšení v tolika na sobě nezávislých sportech - freediving - závody v autech - sjezd na kole.
Chtěl jsem, aby jste společného jmenovatele, kterého jsem definoval jako právě vliv této terapie, kterou jsme s Deni na mě zkoušeli, mohli vyzkoušet také. A nadále, jak jsem již psal (cituji ) :
Celý víkend půjde také o to, aby si lidé mohli s námi vyzkoušet nové sporty. Protože moje filozofie je, že nikdy není pozdě začít s něčím novým. Budeme dělat paddleboarding na řece, půjdeme na nádhernou ferratu nad vodou, budeme se prohánět na kolech lesy Jižních Čech a jako naprosté vyvrcholení sobotního i nedělního večera a celého víkendu, máme pro vás připravenou výše zmiňovanou Kraniosakrální terapii pro sportovce, včetně teorie a následného rozboru.
To jsme udělali.
V pátek jsme vše odpálili povídáním u ohně, kdy jsme ochutnávali produkty moravských palíren, a v sobotu, ač počasí nebylo uplně slunečné, jsem je vzal na delší projížďku na kolech. Tu s námi absolvovali i děcka od Jirky (4 a 9 let) a zvládli těch 30km uplně s přehledem. Fakt dobrej oddíl.
Odpoledne začalo lehce pršet, a proto byl ideální čas na to vyrazit na řeku na paddleboardech. Pro některé učastníky zájezdu to bylo poprvé, co se na tuhle vratkou věc vůbec postavili, a tady jsem aplikoval starou českou metodu : "HODÍME NEPLAVCE DO HLUBOKÉ VODY, ŽÁDNÝ PLEVEL NEZŮSTANE".
Což se ukázalo jako silná pravda, a nikdo neodpadl, a to beru jako důkaz silného složení teamu : )
Večer jsme přesunuli první půlku do našeho lesního domečku, předělaného na terapeutické centrum slečny Denisky, a my ostatní jsme se družili na karimatkách a rozjeli přednášku o výživě, jako ostatně již tolikrát. A v nočních hodinách jsme s Jirkou probrali vše okolo motorsportu, náhledu na svět, vesmír, a vůbec.
Neděle byla v podobném duchu "Nikdy není pozdě zkusit něco nového" a tak po nutném briefingu jsme se vrhli na ferratu v Bechyni, která sice není vysoká, ale je to Dčko 350m dlouhé a to už prověří hranici diskomfortu účastníků. 
Odpoledne už pak jen příprava společného velkého mističkového oběda, a odjezd zpět do lesa na další kranioošetření. Mnohým z vás se domů nechtělo tak moc, že jsme se s posledními kamarády loučili až po 20h...
A co napsat závěrem.
Bylo nám s vámi skvěle, a jak vždy povídám na konci každého učebního víkendu, ať již pro vás dělám jakoukoliv formu kurzů : "Pokud posledních 48h berete jako správně strávený čas, pokud jste se bavili, a nyní na konci máte dobrý pocit, pak jsme odvedli dobrou práci..."
Nám s vámi bylo dobře.
A nyní už jen zabalit loď, a další moje adventura a životní etapa právě začíná odjezdem do chorvatska, přidat hloubku do vašich životů. A mého taky.
Něco končí, něco začíná, ale vždycky to musí být v souladu s tím, co si v duši přeješ.
Žijte s úsměvem a sluncem v duši.
Ma,
Nikdy není pozdě mít šťastné dětství.
