BĚŽENCI. Děkujeme vám !!!

BĚŽENCI. Děkujeme vám !!!

5. 10. 2015 Blog
Martin
Autor
Martin Cheníček

Hluboké lesy bývalého vojenského prostoru Ralsko na pomezí Polska a Německa. Značně orezlý mercedes Sprinter v provedení MAXI. Odlepující se polepy vlající ve větru. Pohublý chlapík v kulichu a tmavých brýlích za volantem. Dodržuje rychlost těsně pod limitem, bedlivě se rozhlížejíc, zda nestojí někde modré uniformy. Nemá totiž papíry.
A hlavně má plný nákladový prostor 23 běženců.

Realita zpráv ?
Nikoliv.

BĚHACÍ KEMP.


Jako, tak takhle třeba vypadal náš třetí den. Ale nepředbíhejme, prosím od začátku, a než by jste uběhli kilák, budete to mít přečtené…

Běhací kempy.
Když si teď tak sedím před naší prosklenou stěnou obývacího pokoje v Osečné, koukajíc na tu nádheru venku, slunce rozpouštějící poslední zbytky ranních mlh nad posekanou loukou, mám v hlavě jedu obrovsky důležitou věc co musím sdělit.

UFFFF, ESTĚ ŽE NECHCALO.

: )
Měli jsme tento kemp opět mega štěstí na počásko. Ty teploty ? To slunce ? Ty jo… Takže se sluší tomu nahoře poděkovat, a pak se teprve rozepsat, co a jak.



Běhací kempík – proč to vlastně děláme ? Je to stejné jako yoga a freedive – pro možnost vás nadchnout do pohybu, a když už se nám toto povede, tak vám naprosto přesně říci jak, kdy, proč, veš v kompletu pro vaši soběstačnost. Protože jedině s tím si pak mohu na konci těch třech dnů říci : jes, můžou odjet domů.

Tentokrát vás přijela trochu větší skupina než minule, protože jsem zapoměl komu všemu jsem slíbil že ho vezmu, a když pak přišel časy kdy kemp byl vyproán, začly chodit maily a telefony : „hele, ten kemp, počítáš se mnou jak jsme se bavili před půl rokem, viď?“ A já protože sem nechtěl říct : „Ne, kámo, sem blbej.“ sem vás všechny vzal. Bylo vás 22-23 : )

Styl tohoto kempu byl v sobotu a neděli jiný než minule : v pátek jsme tedy ještě kopírovali klasický scénář : seznámení, rozběhnutí, teorie o 4 pilířích lehkého běhu : soustředění, vnímání, dýchání a uvolnění a referenční běh s dalším videkoučinkem. To v pátek. Ohníček se rozjel a buřty se jen černaly.

V sobotu jsme se do toho již vrhli naplno. Metodika, došlapy, kotníky, kolena, uvolnění pánve, rotace kolem ústředního bodu, výbava na sebe a nekonečné kolečka s procvičováním odtrhu pat, prací s těžištěm, loktama, ramenama. Vše jste mi pobírali a legrace byla, za což díkys – nasmál jsem se s váma dost a dost.



Sobotní běh jsme od minula (2x 6,5km) předělali na 1x 9km s mnoha zastávkami – našel jsem nový a mnou velice oblíbený trail s poměrně značným převýšením a ten jsme se vrhli zdolat. Klasika rozběhnutí po áčku a moje neustálé výkřiky : „kotníky, kolena, kyčle, ramena, lokty k tělu, uvolnit špičky, rotovat pánev“ a do toho tréninky kadence – mno lázenský hosté v Kunraticích z nás asi měli docela pozdvižení. Pak už přišly první kopce a začal se lámat chleba.

Zde musím udělat první velkou pochvalu : MÁTE VELÉ SRDCE. Všichni pochopili, co je třeba : a to je nechat doma Ego. Nikdo to nebral jako „běžeckou trať“ ale jako trénink stylů – a tudíž to, že se před každo změnou úseku zastavilo, nevadilo nikomu. Změny dýchání vedly u několika z vás k neuvěřitelnému posunu, běhání bokem a kopce ze stehen zase změnily stoupáky na odpočinek, ač se to zdá nemožné.



Nádhera trailů ralského prostoru je ve variabilitě podkladů, tu písek, u jehličí, tu kořeny a tu štěrk – a ty náhorní plošiny a řídké borovicové lesy – už chápete proč to učíme tady ? Není snad lepší terén, a to jste viděli asi dvě procenta trailů, co tu mám naběhané a naježděné…
V půlce sobotního běhu – trénink došlapů v písku. A pak již jen pilování výběhů technikou „bokem“ a návrat do základny místního školního hřiště – skoro dvouhodinový výlet za slunečného počasí, ty jo bylo to božský – hele, sorry, jdu si zaběhat, a přijdu za chvíli….

(Jsem zpět, přepadlo mě to, musel jsem. Tenhle trail je prostě top.)

Teorie následovala a my ladili strečink, odvodňování nohou, opět teorie i praktické nácviky a nakonec samo osobní řešení jednotlivých problémů, a video koučink, jak jinak. Tam teprve mnozí z vás sami na sobě vidí, co za chyby dělají…
Večení seance u ohýnku byla asi nej, co jsme zažil – debaty snad na 5 ti urovních, skupinky tady, tam, nebo všichni dohromady a ve 22h stále 15stp…co víc si přát, ty jo.



Neděle, situace viz upoutávka. Změna oproti minulému kempu, práce s psychologií běhu, produktivním a neproduktivním nepohodlí, stresem a druhy a výhodami/nevýhodami jednotlivé obuvi, výživa pro běhání…a pak již ta největší pecka – NÁVRATOVÝ BĚH.

Přivezli jsme s Mirliskem megadodávku, a začala největší legrace celého víkendu : Běženci – uprchlíci. Takže vybrat peníze, klíčky od aut, pasy, nakydat je do dobytčáku, zavést dozadu výfuk a plnej k hranicím. Abych nebyl nervózní, až mě policie zastaví a bude požadovat zabavení mých řidičských dokladů s dotazem, proč mám v autě 25 lidí, raději si papíry vůbec neberu, a jedem na převaděče pilu do Ralských lesů. Tady zastavujeme na mýtině, ukazujeme směr na německo a vybíháme. Prostě realita Evropy dnešních dnů.

Výběr posledního trailu dne byl s profilem trochu méně – ale zase jiným terénem, s menším převýšením, avšak několika možnostmi jak prchnout po cyklostezce domů, kdyby to na někoho bylo již moc. Opět zastávky, tentokráte již bez opravování stylu, neboť nyní je to již jen o vaší vnímavosti k vlastnímu tělu, takže zastávky spíše jen obecné a s ohledem na pomalejší učastníky… Na konci ještě pro vybranou skupinku lidí volím trail který mi lesáci posekali, takže je to spíš překážkovej běh/survival ale i to je běhání v duchu, jaký vyznávám já – „běž, jedno kam a na jak dlouho, nejlépe se ztrať.“

Mno, a pak již jen poslední akce : řešení běžeckých zranění, a jejich náprava, a hlavně předcházení jim.
Tohle, jsem vám dal.



Tak, a jak tohle celé zhodnotit. Už jsem toho odpřednášel hodně a odučil mnoho z vás, a dělám to takhle již několik let, ale nepřestáván ani na chvilinku cítit obrovskou ODPOVĚDNOST k tomu, odvést perfektní práci, za kterou se nebudu muset stydět. Před každým kurzem, a je jedno jakým se snažím být tak moc připravený, jak jen to jde. Mirka mi moc pomáhá, a vy….vy jste prostě nejlepší – protože ochotně, rádi a s chutí se učit, přijímáte. Tohle je pro mě největší dar.

Nedokážu popsat, jak mě předávání informací vedoucích k „pimp our life“ u nás všech naplňuje. Po vším, čím jsem si prošel, je pro mě dneska zdraví to nejdůležitější a sport a život v pohybu by měl nám to zdraví přinést. Snažím se vám tohle všechno předat.

Běh, joga, dechové techniky….freediving. Vše je cesta, vedoucí k jedinému cíli – vzbudit se a mít radost, z posunů v těle i hlavě. Běh je nejjednodušší možnost, jak se realizovat v souladu s přírodou, bez nutnosti se vybavit čímkoliv, a nyní pro vás i bez nutnosti dávat si od této činnosti pauzy. Neboť, mohu li to tak říct – mise posledních tří dnů je splněna.

PŘIDALI JSTE LEHKOST SVÉMU BĚHU.


Děkujeme, velice.



A douška na závěr ?
Ano, příští rok. Letos jsme toho stihli tolik…tolik. Po našem návratu od oceánu byly přednášky, pak jogový víkend, teď běhací kemp, a nyní, až do příštího roku, nás zavolala voda. Nejdříve čt, pá, sobota, neděle Liberec, kurz FII. Pak safari s delfíny v africe. A hned poté – po zbytek roku – indonesie a manty,  vraky, a život pod vodou více než nad vodou.

Nicméně, běh naším životem není úprkem. Budou zastávky, budou reporty, bude čas na vás a budeme, ano, příští rok, zase s vámi běhat.
Chystáme běhací kemp. Opět. Chystáme level 2 běhací kemp : mountains calling.
Budeme tu pro vás.
Děkujeme.

Fakt.
Baví nás to s vámi.

Moc.

Martin a Mirka,
PIMP YOUR LIFE . CZ

NEJVĚTŠÍ PODĚKOVÁNÍ PATŘÍ ANDYMU, ZA NAPROSTO SUPER VIDEA A FOTKY, KTERÉ DODAL A NATOČIL - DEJVE, FAKT, PROSTĚ - DÍKY !!!!!!!





Freediving Instructors International
PimpYourLife.cz academy


Level I instructor
Level II instructor
Asistant instructor
Pranayama instructor
Advanced safety
CPR, OXY provider

eMail :
seven20@volny.cz
Freedive web :
www.PimpYourLife.cz
Lifestyle MAG :
www.720.cz
Facebook :
www.facebook.com/720.cz
Skype : carys720
Martin Mobile
: +420 777 266 305 (czech tel.number)
Mirka phone : +420 602 626 184 (czech tel.number)


Martin
Článek pro vás napsal
Martin
Více článku od autora

Jsem Martin Chenicek, a freedivingem se zabývám již roky. Prošel jsem si za svůj život mnoha sporty na vrcholové úrovni, plavu maratony, běhám kolem 100 km týdně, lezu po skalách, závodil jsem 10 let na snowboardu a sjezdovém kole, skáču z letadla a jezdil jsem závody na silničních motorkách. Jsem člověk, který sportu a jakékoliv činnosti v pohybu, dává ve svém životě první místo.

RYCHLÝ KONTAKT